Turecko si přeje užší spolupráci s EU výměnou za bezpečnost v kontextu snahy EU o snížení závislosti na Trumpových USA.
Když Recep Tayyip Erdogan hovořil se zahraničními velvyslanci na nedávné večeři iftar (slavnostní večeře v období Ramadánu, pozn. red.) v Ankaře, vyjádřil přání, aby Turecko mělo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a aby vstoupilo do Evropské unie. Těchto cílů možná nebude dosaženo brzy, ale poukazují na Erdoganovo obnovené sebevědomí posílené vzrůstající důležitostí Turecka v NATO i globálně, napsal článek agentury Bloomberg.
Současný turecký prezident zvýšil vojenský a diplomatický vliv Turecka od Afriky až po Blízký východ, což je úroveň expanze, jakou Turecko nezažilo od konce Osmanské říše. Usiluje o užší obranné a hospodářské vazby s EU, aby posílil bezpečnost, zejména v době, kdy se Evropa snaží méně spoléhat na USA. Diskutuje se o možném zapojení tureckých jednotek do mírové mise na Ukrajině.
Turecko má významné postavení díky svému členství v NATO a muslimské identitě a těší se důvěryhodnosti v Evropě i na Blízkém východě. Kontroluje klíčové námořní trasy pro obchod a energetiku a hraje klíčovou roli při přepravě ukrajinského obilí.
Obranný potenciál, včetně velké flotily stíhaček F-16 a silného zbrojního průmyslu, poskytuje Turecku další vlivovou páku. Ankara zvažuje nebojovou misi na Ukrajině a spolu s mezinárodními partnery pokračuje ve vývoji pokročilých vojenských technologií.
Erdogan zdůraznil, že je důležité, aby evropské země pochopily měnící se roli Turecka ve světě, a vyjádřil naději na zlepšení vztahů s EU. Tato intenzivnější spolupráce by prospěla turecké ekonomice slábnoucí v důsledku Erdoganovy neortodoxní politiky, která v boji proti inflaci upřednostňovala snižování úrokových sazeb. Ačkoli se po jeho znovuzvolení vrátily zahraniční investice, nedosáhly udržitelné úrovně.
Turecko čelí příležitostem i rizikům plynoucím ze strategické polohy, řeší hrozby ze strany Islámského státu a zavedlo společné operace se sousedními státy, v Sýrii se bezpečnostní situace zhoršuje v důsledku izraelských náletů a konfliktů v regionu. Erdogan vyjádřil obavy z možného sektářského násilí.
Existují obavy, že zapojení Turecka do ukrajinské mírové mise by mohlo příliš zatížit tureckou armádu, která má jednotky rozmístěné v různých regionech. Erdoganovo vedení je pak zpochybňováno absencí jasného nástupce a rostoucím potlačováním disentu, i když se snaží získat podporu pro udržení své moci. Jeho cílem je také posílit bezpečnostní a ekonomické vazby s USA a evropskými spojenci uprostřed různých výzev na Blízkém východě. Erdogan usiluje o postavení Turecka jako nezávislé mocnosti, spolupracuje s Čínou, Ruskem a Íránem a zprostředkovává řešení konfliktů po celém světě.
Turecko nepředpokládá členství v EU, ale usiluje o posílení obranných vazeb s Evropou, aby vyřešilo své vyloučení z bezpečnostních partnerství NATO a EU, jako je PESCO. Tato změna bezpečnostních priorit může podpořit diskuse o aktualizaci celní unie Turecka s EU a umožnit bezvízový styk pro turecké občany. EU je sice největším obchodním partnerem Turecka, ale vztahy brzdí zastavený přístupový proces. Zlepšení vztahů by mohlo vést ke zvýšení přílivu investic.
Turecko vstoupilo do NATO v roce 1952, ale čelilo v minulosti zbrojním blokádám. Invaze na Ukrajinu v roce 2022 umožnila Turecku posílit své postavení u západních spojenců a zároveň udržet vztahy s Ruskem tím, že poskytlo Ukrajině vojenskou podporu, aniž by se připojilo k sankcím. Ministr zahraničí Hakan Fidan se zúčastnil mimořádného summitu v Londýně, kde se jednalo o podpoře Ukrajiny. Prezident Erdogan zdůraznil, že evropská bezpečnost bez Turecka je nemyslitelná.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.