Pouhých sedm let poté, co oba dlouholetí nepřátelé obnovili vztahy, se konflikt v Africkém rohu opět rozhořel. Jde především o přístup k moři.
Historicky napjaté vztahy obou afrických zemí byly v roce 2018 urovnány. Nyní se však zdá, že se nepřátelství opět rozhořelo. Mezi sousedy Etiopií a Eritreou opět roste napětí. Jak eskalace vypadá? K nárůstu nepřátelství došlo během loňského podzimu a letošní zimy. V září loňského roku byla společnost Ethiopian Airlines (jde o národního dopravce), nucena pozastavit lety do Eritreje. Obdržela totiž z Asmary oznámení o zákazu. Její bankovní účty byly zmrazeny a představitelé letecké společnosti uvedli, že tyto činy nebyly nijak zdůvodněny. V letošním únoru pak eritrejská skupina pro lidská práva Human Rights Concern Eritrea oznámila, že eritrejská vláda vydává vojenské mobilizační směrnice pro občany mladší 60 let a povolává záložníky. Přes tvrzení, že jde o nutnou brannou politiku, tato náhlá mobilizace vyvolala šok a obavy, že by mohlo dojít k válce se sousední Etiopií.“ Jako reakci pak Etiopie pro změnu údajně rozmístila vojáky do společných pohraničních oblastí. Etiopský premiér Abiy Ahmed ve svých vyjádřeních konflikt vylučuje s tím, že jeho země toho chce dosáhnout „mírovou cestou prostřednictvím dialogu“, podle agentury Reuters však Etiopie počátkem března rozmístila vojáky a tanky na svých severních hranicích s Eritreou.
Generál Tsadkan Gebretensae, viceprezident prozatímní správy etiopského regionu, k situaci uvádí „Každou chvíli může vypuknout válka mezi Etiopií a Eritreou.“ Proč jsou vztahy mezi Eritreou a Etiopií historicky křehké? Eritrea byla italskou kolonií až do roku 1951, kdy se dostala pod britskou kontrolu a stala se autonomní součástí Etiopie. V roce 1962 Etiopie usilovala o anexi Eritreje, ale povstalecké síly Eritreje se postavily na odpor a v roce 1993 zajistily zemi nezávislost. V roce 1998 pak mezi zeměmi vypukly střety o sporná pohraniční území, které vyústily ve dvouletou válku (zahynulo 80 000 lidí, diplomatické styky a mezistátní komunikace byly přerušeny. Sporná území byla o 2 roky později na základě mírové dohody podporované OSN přidělena Eritreji, dohoda však nebyla nikdy realizována. Dlouhodobě složitou situaci se pokusil narovnat etiopský premiér Ahmed Abiy, který v roce 2018 usiloval o normalizaci diplomatických vztahů s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim. „Zboříme zeď a s láskou postavíme most mezi oběma zeměmi,“ řekl Abiy během své historické cesty do Asmary po desetiletích svárů. Bylo obnoveno komunikační spojení a mnoho rodin se znovu setkalo. Problém se však znovu rozhořel v souvislosti s vleklým konfliktem v Tigraji a k napětí přispívají i Abiyovy ambice usilovat o přímý přístup vnitrozemské Etiopie k moři. Eritrejský ministr zahraničí Osman Saleh prohlašuje: „Eritrea je zmatena zavádějícími a zastaralými ambicemi Etiopie získat přístup k moři a námořní základnu prostřednictvím diplomacie nebo vojenské síly“. „V této souvislosti Eritrea naléhavě vyzývá mezinárodní společenství a jeho příslušné orgány, aby vyvinuly tlak na Etiopii, aby respektovala svrchovanost a územní celistvost svých sousedů.“