Evropští představitelé se obtížně orientují v Trumpově zahraniční politice. Jeho druhé funkční období představuje výrazný posun oproti prvnímu a zanechává v nich zmatek a frustraci.
Před začátkem druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa se evropští představitelé domnívali, že mu rozumějí, chápali ho jako lídra, který umí uzavírat dohody. Na základě předchozích zkušeností s ním se cítili sebejistě, napsala agentura Bloomberg k nové zahraniční politice amerického lídra.
Prezident Trump v roce 2025 je však jiný než Trump v roce 2017. Jeho přístup k diplomacii se výrazně změnil. Bílý dům převzal kontrolu nad globálními záležitostmi, což ovlivňuje diplomatické operace a vyvolává zmatek mezi úředníky. Někteří diplomaté se cítí ztraceni a neschopni definovat novou zahraniční politiku USA. Ve Washingtonu panuje nejistota ohledně rozhodování a mnoho úředníků se cítí být vynecháno z důležitých diskusí.
Jak se USA stahují, vzniká prostor další země, například Nizozemsko nyní koordinuje úsilí v Turecku v otázkách zpravodajských informací a cestovních doporučení. Vysoce postavený evropský diplomat upozornil na obtíže při hledání vhodných protějšků jednání kvůli neobsazeným vedoucím pozicím a obavám o bezpečnost práce zbývajících zaměstnanců v souvislosti s úspornými opatřeními. Zaměstnanci velvyslanectví jedné ze zemí G7 sídlící ve Washingtonu rovněž uvedli, že nejsou informováni, protože komunikační kanály se v důsledku očekávaných personálních škrtů uzavřely.
Když nová administrativa střídá starou, mnoho vysokých úředníků a velvyslanců na ministerstvu zahraničí rezignuje a jejich pozice zůstávají měsíce volné, zatímco se čeká na potvrzení Senátem. Trumpovo prezidentství tento obvyklý přechodný zmatek ještě prohloubilo a překvapilo světové lídry svými rychlými a rozsáhlými změnami v zahraniční politice. Některé země, zejména na Blízkém východě, však zjistily, že s Trumpem mohou spolupracovat snadněji než s Joe Bidenem, i když běžné formální procesy nefungují normálně.
Mezi pracovníky amerického ministerstva zahraničí panují obavy z možného slučování nebo škrtů v odděleních zaměřených na témata (klima, lidská práva a uprchlíci), která se nehodí do Trumpovy strategie „Amerika na prvním místě“. Jeden z evropských úředníků poznamenal, že komunikace s USA v oblasti klimatické diplomacie zcela zkrachovala. Politický projekt 2025 nadace Heritage Foundation upozornil na potřebu zefektivnit ministerstvo zahraničí, protože značná část jeho zaměstnanců je vnímána jako levicově orientovaná.
V Africe zmrazení zahraniční pomoci Trumpovou administrativou a škrty v kontraktech USAID připravily mnoho dlouhodobých partnerů o podporu. Vyslanci USA v Evropě omezili obvyklou účast na kulturních akcích, která posiluje americký vliv. Důvěra mezi ministry zahraničí poklesla, což ovlivnilo citlivé diskuse. Někteří spojenci přehodnocují sdílení zpravodajských informací s USA, ačkoli jejich praktická spolupráce zůstává náročná. Nedávno ministr zahraničí Marco Rubio na poslední chvíli zrušil schůzku s evropskou šéfdiplomatkou Kajou Kallasovou a prohloubil frustraci z nedůslednosti zahraniční politiky USA.
„Je to naprostá improvizace,“ řekl Bloombergu bývalý úředník NATO k současné americké politice. „Vše závisí na prezidentových náladách.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.