Podle nového průzkumu Washington Post–ABC–Ipsos se 61 % Američanů domnívá, že vojenský zásah proti Íránu byl špatným rozhodnutím.
Ve Spojených státech nadále převládá negativní pohled na vojenskou operaci proti Íránu, ukazuje nejnovější průzkum agentur Washington Post, ABC News a Ipsos. Podle něj 61 % Američanů považuje rozhodnutí o útoku za chybu, zatímco jen 36 % s ním souhlasí. Průzkum zároveň ukazuje rostoucí obavy z dopadů války na ekonomiku a životní náklady v USA, přičemž podpora konfliktu zůstává silně polarizovaná podle politických preferencí. Podobný trend potvrzují i další šetření. Například analýza Pew Research Center z března 2026 ukázala, že zhruba šest z deseti Američanů nesouhlasí s vojenskou akcí a jen menšina ji podporuje. Výrazná většina zároveň hodnotí průběh konfliktu jako neúspěšný nebo nejasný, přičemž jen asi čtvrtina respondentů jej považuje za dobře zvládnutý.
Další průzkumy přidávají ekonomický rozměr. Podle Ipsos značná část respondentů očekává, že válka negativně dopadne na jejich osobní finance, především kvůli růstu cen pohonných hmot a celkových životních nákladů. Obavy z ekonomických dopadů se tak staly jedním z hlavních faktorů, které formují veřejné mínění.
Současné výsledky nejsou v americké historii výjimečné, ale zapadají do širšího vzorce. Podobně nízká nebo rychle klesající podpora byla zaznamenána například během války v Iráku, kdy se po počátečním souhlasu veřejnosti postupně zvyšovala kritika kvůli délce konfliktu a rostoucím ztrátám. Silnější veřejná podpora byla typická pro počáteční fázi války v Afghánistánu po roce 2001, kdy Američané vnímali konflikt jako přímou reakci na bezpečnostní hrozbu. V případě Íránu je však počáteční podpora výrazně nižší než u dřívějších válek. To naznačuje, že veřejnost je po zkušenostech s „dlouhými válkami“ citlivější na riziko vleklých konfliktů bez jasného výsledku. Průzkumy zároveň ukazují silnou politickou polarizaci. Zatímco většina demokratických voličů zásah odmítá, u republikánů naopak převažuje podpora, často s odkazem na bezpečnostní hrozby a zahraničněpolitické cíle administrativy prezidenta Trumpa. Zajímavý je i posun v tom, jak Američané hodnotí samotný smysl vojenské akce. Rostoucí část veřejnosti ji nepovažuje za efektivní prostředek k dosažení cílů a zpochybňuje, zda přináší větší bezpečnost doma i ve světě. Tento skepticismus se objevuje i v dalších průzkumech, které ukazují, že lidé častěji očekávají dlouhý konflikt než rychlé ukončení.
Celkově tak současná data ukazují kombinaci tří trendů: nízkou podporu války, silnou ekonomickou úzkost a vysokou politickou polarizaci. V souhrnu to vytváří obraz konfliktu, který veřejnost nevnímá jako jednoznačně legitimní ani efektivní, což se liší od některých předchozích vojenských intervencí USA v 21. století.