USA tlačí na Zelenského, aby Ukrajina 9. května provedla výrazné údery na Rusko.
Ruské síly v uplynulém týdnu zahájily rozsáhlejší ofenzivní operace téměř po celé frontové linii, píše v analýze pro Global Risk Monitor (redakce má k dispozici) James Davis. Nejaktivnější byly v Donbasu, kde pokračují v tlaku na Krasnyj Liman a snaží se vytvořit předmostí pro postup na Slavjansk a Kramatorsk, a také v Sumské a Charkovské oblasti, kde budují tzv. bezpečnostní pásmo. V Záporožské a Dněpropetrovské oblasti probíhají poziční boje, přičemž ukrajinské protiútoky zatím nepřinesly výsledky. Mírový proces je zcela zablokovaný a Kyjev se po přesunu americké pozornosti k Íránu opírá výhradně o evropské spojence, kteří otevřeně deklarují ochotu podporovat Ukrajinu bez časového omezení.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech výrazně posílil svou politickou pozici. EU postupuje s úvěrovým balíkem ve výši 90 miliard eur a tlak amerického Senátu prolomil neformální blokaci vojenské pomoci Pentagonem. V USA i Evropě se zároveň šíří přesvědčení, že Ukrajina získává technologickou převahu díky dronům a raketám, což posiluje narativ, že je schopna zasahovat hluboko na ruském území. Někteří američtí zákonodárci dokonce naznačují, že do roku 2026 může Ukrajina z exportu dronů vydělávat více než Rusko z fosilních paliv. Tento posun utišil debaty o možných ústupcích Rusku a upevnil Zelenského argument, že Ukrajina musí především vydržet.
Současně se v USA objevují výzvy, aby Ukrajina provedla výrazné údery na ruské území – ideálně kolem 9. května – s cílem ukázat ruské veřejnosti Putinovu neschopnost zajistit bezpečnost. Tento narativ se zrcadlí i v Rusku, kde tzv. „strana války“ tvrdí, že Putinova zdrženlivost dokazuje slabost. Objevují se první náznaky, že část ruského establishmentu zpochybňuje jeho schopnost válku řídit, a někteří komentátoři jej vyzývají, aby vedení operací přenechal jiným. Kritici mu rovněž vyčítají přehnanou víru v možnost dohody s Donaldem Trumpem.
Rusko se přibližuje eskalačnímu dobu
Podle zdrojů citovaných v textu se Rusko blíží eskalačnímu bodu. Putin může sáhnout po strategických zbraních bez jaderných hlavic nebo zaútočit na námořní či letecká aktiva NATO v mezinárodních vodách, což by mohlo vyvolat zásadní mezinárodní krizi. Putin je přesvědčen, že ukrajinské útoky mají vyprovokovat ruskou reakci, která by Západu poskytla záminku k přímému zásahu. „Strana války“ však tvrdí, že NATO – zejména Polsko a Velká Británie – už fakticky spolubojují.
Telefonát mezi Putinem a Trumpem 29. dubna měl podle ruské strany dvě ambice: vyvrátit narativ o ruské slabosti a nabídnout roli při řešení íránské krize. V USA však hovor vyvolal kritiku a posílil dojem, že Trump ztrácí vliv na vlastní politiku. V Rusku naopak posílil kritiku Putinovy zdrženlivosti a jeho víry v možnost dohody s Trumpem. Nové informace o ukrajinských dronech operujících z postsovětských států a o přímé vazbě mezi sledováním NATO a ukrajinskými útoky jsou v Rusku interpretovány jako důkaz, že americké kroky odporují Trumpovým slovům.
Podle analýzy se ruské vedení dostává pod rostoucí tlak – zvenčí i zevnitř – a může být dotlačeno k eskalaci. Zároveň se posiluje mezinárodní i domácí pozice Ukrajiny, což dále prohlubuje ruské dilema.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.