Politolog Petr Drulák píše dnes o tom, jak Západ čelí sice úpadku průmyslu, ale ve zbrojení si udržuje stále celosvětový náskok.
V 19. století získala Británie v důsledku své průmyslové převahy přídomek „světová dílna“, ve 20. století by se hodil na USA a dnes na Čínu. Ale i když už Západ dnes dílnou světa není a jeho průmysl upadá, zůstává hlavním světovým zbrojařem. Podle čerstvého vydání ročenky Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, podíl Západu na globálním vývozu zbraní dokonce roste. Ročenka porovnává posledních pět let (2020–2024) s předchozí pětiletkou (2015–2019). Objem světového vývozu zbraní zůstal téměř stejný, ale americký podíl stoupl z 35 % na 43 % a podíl evropských velmocí (Francie, Německa, Velké Británie, Itálie a Španělska) z 22 % na 27 %. Po započítání dalších zjistíme, že z politického Západu pochází přes tři čtvrtiny globálních exportů.
Část západního nárůstu souvisí s Ukrajinou. Jednak se podstatně snižuje podíl Ruska, které už před invazí omezuje exporty pro vlastní vyzbrojování. V předchozím období bylo s 21 % druhým největším vývozcem na světě, dnes se s pouhými 8 % posunulo až za Francii. Ze samotné Ukrajiny, která před válkou zbraně téměř nedovážela, se rázem stává největší světový dovozce a jejími hlavními dodavateli jsou právě západní státy: USA, Německo a Polsko. Na druhou stranu západní exporty razantně rostou i do jiných oblastí. Ukrajina ani nefiguruje mezi hlavními odbytišti Francie, Itálie či Španělska. Největší obchody dělají na Blízkém východě.
Do tohoto regionu dlouhodobě směřuje podstatně více zbraní než kamkoliv jinam. Katar nemá ani tři miliony obyvatel ale v posledních pěti letech je třetím největším dovozcem na světě. Na světovém importu se podílí stejnými sedmi procenty jako jeho rival Saúdská Arábie, kvůli níž tak zuřivě zbrojí. Bezkonkurenčně dominantním zbrojířem obou států jsou USA, v druhé řadě pak evropské velmoci. Pokud ke Kataru a Saúdské Arábii přičteme Egypt, Emiráty a Kuvajt, máme skupinu, která už deset let nakupuje téměř čtvrtinu světových zbraní, a téměř vše ze Západu.
Dalšími mimořádnými zákazníky jsou Indie a Pákistán. Indie je už deset let s osmi až devíti procenty druhým největším trhem světa a Pákistán se dnes mezi globálními zákazníky řadí na páté místo. Zbrojí především proti sobě. Ale zatímco Arabové nakupují na Západě, Indové a Pákistánci berou odjinud. Indie tradičně spoléhala na Rusko, které zůstává hlavním dodavatelem. Ale zatímco před deseti lety brala z Ruska přes sedmdesát procent zbraní, před pěti přes polovinu, dnes už je to jen 36 %. Naopak na indickém trhu se prosazuje Francie, která s 33 % dýchá Rusku na záda. Pákistán kdysi spoléhal na USA, nicméně posledních třicet let zbrojí především v Číně, v poslední pětiletce dokonce z 80 %.
Vedle Blízkého východu a jižní Asie je dalším regionem, kde se intenzivně zbrojí Dálný východ. Nicméně zdaleka tolik nedováží, neboť státy jako Čína, Jižní Korea, Severní Korea či Japonsko mají dostatečnou průmyslovou základnu na to, aby si sami vyráběly podstatnou část své výzbroje, v případě Severní Koreje dokonce veškerou. Čína a Jižní Korea naopak patří do desítky největších vývozců. Podobný potenciál mají i Japonsko a Severní Korea, ale Tokio vyvážet nechce a Pchjongjang nesmí.
Ani Evropa, která sama vyrábí, tolik nedováží. Na žebříčku světových dovozců se evropské státy s výjimkou Ukrajiny objevují až v druhé desítce. Ale i tak evropské státy NATO své dovozy v posledních pěti letech oproti předchozí pětiletce zdvojnásobily. Souvisí to s válkou na Ukrajině a tlakem USA. Pokud dnes dovážejí, tak především (ze 64 %) zpoza Atlantiku. Mimo NATO to však může být jinak. Například Srbsko podkládá svoji zahraničněpolitickou nezávislost i volbou dodavatelů výzbroje. Moc toho nedováží, ale pokud ano, tak především z Číny a v druhé řadě z Ruska.
Ve zbrojařství dnes platí, že USA s Evropou prodávají a Asie kupuje. Nějakou dobu to tak ještě zůstane. Ale už dnes se začíná karta pomalu obracet. S koncem války na Ukrajině lze očekávat návrat Ruska na světový trh a oslabení evropských dodavatelů. Dlouhodobě posilují Čína a Jižní Korea, která dnes dodává například do Polska. Také lze očekávat nástup Japonska, v posledních letech opouští politiku zákazu zbraňových exportů. Mohou se také otevřít severokorejské arzenály. Pchjongjang zatím vyváží ilegálně proti sankcím OSN převážně protizápadním skupinám na Blízkém východě, ale severokorejskou munici loni ocenilo i Rusko. Pokud Evropa nezahájí radikální průmyslovou renesanci, čeká ji změna role z prodávajícího na kupujícího.
Obchod se zbraněmi je nutně spojen s konflikty a oběťmi. Kde se dnes soustředí? Tradičně na Blízkém východě a v afrických konfliktech, o nichž se z našich médií nedozvídáme téměř nic. S válkou na Ukrajině se zóna obětí za vydatné pomoci místních elit přiblížila Evropě. Pokud budou Evropané v nastaveném kurzu pokračovat, nečeká je pouze role kupujících ale také obětí.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!