Globální potravinová nejistota a podvýživa se zhoršovaly i v roce 2024. Podle zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství a jejích partnerů trpělo akutním hladem 295 milionů lidí ve 53 zemích světa.
V roce 2024 čelilo hladu 295 milionů lidí. Zjištění o narůstajícím hladovění ve světě přináší Zpráva o globálních potravinových krizích 2025, kterou každoročně vydává Mezinárodní síť proti potravinovým krizím. Ta sdružuje právě Organizaci pro výživu a zemědělství, Světový potravinový program OSN a další vládní i nevládní organizace. Nová čísla jsou alarmující. Oproti předchozímu roku jde o nárůst hladovějících v nejzranitelnějších regionech o 13,7 milionu osob a zároveň se jedná již o šestý rok za sebou, kdy počet lidí postižených akutní potravinovou nejistotou světa roste. K situaci se vyjádřil generální tajemník OSN António Guterres, který označil zveřejněná čísla za „neúprosnou obžalobu světa, který se nebezpečně vzdaluje od správného směru“. Hlad a podvýživa se podle něj šíří rychleji, než jsme schopni reagovat, přitom se třetina vyrobeného jídla globálně ztrácí a zároveň stále dochází k plýtvání jídlem. K dlouhodobým krizím ještě dramaticky přispívají válečné konflikty a dramatické snížení financí na humanitární pomoc, které ještě zhoršuje už tak kritickou situaci.
Jaké jsou další příčiny tohoto stavu? Ozbrojené konflikty vedou, přidávají se však i faktory jako je příjmová chudoba, ekonomické šoky či extrémní klimatické jevy. Výrazný dopad má také nucené vysídlení obyvatel. Z celkových 128 milionů nuceně vysídlených osob v roce 2024 jich téměř 95 milionů – včetně vnitřně vysídlených osob, žadatelů o azyl a uprchlíků – žilo v zemích, které se již potýkají s potravinovými krizemi. Kromě konfliktů se na zhoršení situace podepsaly i ekonomické otřesy, které vyvolaly potravinovou nejistotu v 15 zemích a postihly 59,4 milionu lidí – mimo jiné v Afghánistánu, Jižním Súdánu, Sýrii a Jemenu. V některých regionech situace dokonce přesáhla rámec akutního hladu. V částech Súdánu byl v roce 2024 potvrzen hladomor, katastrofální úroveň potravinové nejistoty pak postihla pásmo Gazy, Jižní Súdán, Haiti a Mali. V Gaze se hladomoru podařilo těsně zabránit díky zvýšené humanitární pomoci, zpráva ovšem varuje, že pokud budou rozsáhlé vojenské operace a blokáda nadále pokračovat, může se riziko hladomoru vrátit. Svou roli při zhoršení hladu sehrály také extrémní klimatické jevy, které uvrhly do krize 18 zemí a ovlivnily život více než 96 milionů lidí, zejména v jižní Asii, jižní Africe a oblasti Afrického rohu.