Díky své politice I Če-mjong pravděpodobně směřuje ke střetu s Donaldem Trumpem.
Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se hlásí k „pragmatické“ zahraniční politice, která se zaměřuje spíše na národní zájmy než na ideologii, píše Christoph Bluth pro Asia Times o politické změně v Jižní Koreji. Po období napětí za vlády předchozího prezidenta Jun Sok-jola, který prosazoval konfrontační přístup vůči Severní Koreji a upřednostňoval silné spojenectví s USA proti Číně, je jeho cílem zlepšení vztahů s Čínou i Severní Koreou.
Během volební kampaně I Če-mjong ujistil voliče o svém odhodlání udržet vojenskou alianci s USA, neboť ji považuje za nezbytnou pro diplomacii. Zároveň však poukázal na potřebu vyvážených vztahů a zdůraznil, že Jižní Korea by se neměla spoléhat pouze na USA.
Nový jihokorejský lídr se zasazuje o užší vztahy s Čínou v rámci spojenectví s USA, ale uznává potenciální napětí ve vztahu s USA. Prohlásil, že jeho vláda bude odolávat případným snahám Washingtonu vtáhnout Jižní Koreu do jakéhokoli konfliktu s Čínou v souvislosti s Tchaj-wanem nebo územními spory v Jihočínském moři. Chce hledat cestu, na níž by Jižní Korea nebyla nucena volit mezi těmito dvěma mocnostmi.
Vláda I Če-mjonga čelí velkým výzvám v zahraniční politice vůči Severní Koreji. Předcházející administrativa se vyhýbala dialogu a podporovala šíření informací o Severní Koreji do zahraničí, jihokorejská veřejnost se pak v důsledku jaderného pokroku Severní Koreje přiklonila k vývoji vlastního jaderného zbrojního programu. Demokratická strana nově zvoleného prezidenta však tento postoj nepodporuje a historicky upřednostňuje dialog a mírové soužití, vrací se k idejím „politiky slunečního svitu“ z let 1998 až 2008 a 2017 až 2022, jejímž cílem bylo zmírnit napětí a případně sjednotit obě Koreje.
V inauguračním projevu I Če-mjong zdůraznil, že na případnou severokorejskou agresi bude reagovat „silným odstrašováním“ s odkazem na alianci s USA. Vyjádřil ale také potřebu obnovení komunikace se Severní Koreou a prohlásil, že „mír je vždy levnější než válka“. Do čela Národní zpravodajské služby proto nový prezident jmenoval bývalého ministra pro sjednocení známého svými předchozími snahami o dialog.
V lednu 2024 Severní Korea prohlásila Jižní Koreu za nepřítele a zastavila veškerou komunikaci a ekonomickou spolupráci. „Sluneční politika“ vedla k projektům, jako byl průmyslový komplex Kaesong (jihokorejské firmy zakládaly v Severní Koreji firmy, v nichž zaměstnávaly místní obyvatele), ale nyní se Severní Korea sblížila s Ruskem, od kterého získává vojenskou podporu a pokročilé technologie. Nová vláda prezidenta I Če-mjonga tedy vstupuje do náročného politického prostředí definovaného rostoucí severokorejskou hrozbou, oslabujícími bezpečnostními zárukami USA a tlakem Trumpovy agendy na posílení vojenských vazeb proti Číně. Jak prezident I tyto otázky vyřeší, teprve uvidíme.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.