„Pokud chceme podporovat inovace a budovat odolnost, je hlubší evropská integrace, zejména na finančních trzích a v oblasti plateb, nejen politickou ambicí, ale strategickou nutností,“ prohlásila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová na slyšení Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu.
„Tento rok byl ve znamení hluboké globální ekonomické a geopolitické nejistoty. V době, kdy se pohybujeme ve světě, který je stále více poznamenán fragmentací, nejistotou a konflikty, musí Evropa znovu potvrdit svou roli pilíře ekonomické a politické stability,“ řekla úvodem svého projevu Lagardeová.
„Světová ekonomika i nadále čelí mimořádně vysoké ekonomické a politické nejistotě, ale jak jsem nedávno uvedla, „okamžiky změn mohou být také okamžiky příležitostí“. Podpora eura dosáhla historického maxima. Nyní je čas zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky eurozóny. Potřebujeme cílené fiskální a strukturální politiky a strategické investice. Návrhy obsažené v Kompasu konkurenceschopnosti by měly být rychle přijaty. Je třeba dokončit unii úspor a investic. A měl by být rychle zaveden legislativní rámec, který připraví půdu pro případné zavedení digitálního eura. Správnými politickými rozhodnutími můžeme využít současné dynamiky k posílení ekonomických vyhlídek Evropy a jejích občanů,“ sdělila dále.
Kromě informací o aktuálním hodnocení ekonomiky eurozóny a měnové politice ECB se předsedkyně zaměřila na kryptoměny. K tomuto tématu mimo jiné uvedla:
„Kryptoměny se staly rychle se rozvíjejícím segmentem finančního prostředí. Tržní kapitalizace nekrytých kryptoaktiv, tedy těch, která nejsou kryta fyzickými ani finančními aktivy, vzrostla z méně než 200 miliard eur na začátku roku 2020 na zhruba 2,7 bilionu eur v letošním roce. Tento pozoruhodný růst byl poznamenán spekulacemi investorů a extrémní cenovou volatilitou. Tyto charakteristiky činí tato aktiva nevhodnými jako spolehlivý prostředek směny a vystavují investory značným rizikům.
Rizika pro finanční stabilitu eurozóny plynoucí z kryptoměn se prozatím jeví jako omezená. Rychlý vývoj v kombinaci s mezerami v datech, které mohou vytvářet slepá místa, však vyžadují pečlivější sledování. S rostoucími drženými kryptoaktivy a jejich hodnotou se zvyšuje riziko pro investory v důsledku prudkých cenových korekcí, které by se mohly přenést do celého finančního systému.“
V proslovu také Lagardeová upozornila na popularitu tzv. stablecoinů, ty ovšem podle ní představují značné riziko pro měnovou politiku a finanční stabilitu.
EU vzhledem k tomuto vývoji přijala opatření, a tím má být nařízení o trzích s kryptoměnami, což je první regulační rámec pro stablecoiny na světě. Většina významných jurisdikcí, včetně Spojených států, však stále pracuje na zavedení vlastních regulačních rámců.
„Tento roztříštěný přístup brání vytvoření rovných podmínek na globální úrovni a může otevřít dveře novým rizikům a systémovým zranitelnostem. Musíme proto nadále sledovat vývoj v jiných jurisdikcích a prosazovat globálně harmonizované předpisy pro stablecoiny. V této souvislosti je strategickou prioritou urychlení pokroku směrem k digitálnímu euru. Digitální euro by nejen řešilo některá rizika spojená se stablecoiny, ale také pomohlo chránit evropský bankovní finanční a měnový systém. Posílilo by nejen strategickou autonomii Evropy, ale také zajistilo inovativní a odolný evropský systém maloobchodních plateb,“ míní Lagardeová.
Celý projev najdete na webu ECB v angličtině.