Útok vyvolal vlnu kritiky, i když se obě hlavní politické strany v USA na přístupu k Íránu shodují a Trump si dokáže udržet veřejnost na své straně.
Vojenský úder amerického prezidenta Donalda Trumpa proti íránskému jadernému programu vyvolal v americké politice řadu reakcí, které ukazují na existující trhliny, napsal Lester Munson na stránkách Asia Times. Senátor John Fetterman (za Demokratickou stranu) útok podpořil a označil jej za „správný krok“, zatímco další demokratický senátor Steny Hoyer jej považoval za nezbytný pro zabránění dalšímu vývoji jaderných zbraní.
Demokratický guvernér státu Pennsylvania Josh Shapiro označil íránský program za „nebezpečný“. Někteří další demokraté, jako lídr demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer, kritizovali to, že k útoku na Írán chyběl souhlas Kongresu, ale proti samotnému útoku se nepostavili. Někteří progresivci, včetně Bernieho Sanderse a Alexandrie Ocasio-Cortezové, se proti akci postavili a požadovali Trumpovo odvolání z funkce s odkazem na porušení ústavy.
Podpora republikánů pro útok nebyla jednoznačná. Někteří členové prezidentovy koalice, včetně izolacionistů, se stavěli proti útoku USA na Írán s argumentem, že Trump vedl kampaň za ukončení válek. Mediální osobnosti jako Tucker Carlson a Steve Bannon povzbuzovaly Trumpa, aby nepodnikal vojenské akce, přičemž Carlsonův rozhovor s Tedem Cruzem vzbudil značnou pozornost na internetu.
Tulsi Gabbardová, Trumpova ředitelka národní rozvědky, vytvořila video varující před jaderným konfliktem, což Trumpa rozhněvalo tak, že zvažoval její odvolání. Trump kritizoval také Carlsona, ale později své komentáře odvolal a označil ho za „milého chlapa“. Mezi jeho spojenci se republikánská kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová vyjádřila, že zahraniční války odvádějí pozornost od potenciálu Ameriky dosáhnout velikosti.
Zatímco Trump čelí neshodám ve své základně, veřejné pohrdání Íránem v rámci americké veřejnosti zůstává silné a je ovlivněno minulými událostmi, jako byla krize s rukojmími v roce 1979. Trumpův přístup je v souladu s převládajícím názorem v USA. Podle autorova hodnocení je rovněž velmi pravděpodobné, že díky své dominantní osobnosti si Trump udrží převážnou většinu své voličské základny.
Američtí prezidenti obvykle informují vedoucí představitele Kongresu o významných krocích v oblasti národní bezpečnosti, což může vést k bipartisánské podpoře, tj. podpoře obou hlavních politických stran v americkém politickém systému. Trump a jeho tým se však rozhodli tak neučinit, protože bipartisánská spolupráce má v současné době jen malý přínos.
Přes některé kritické hlasy se obě politické strany shodují na politice vůči Íránu, ale raději nechtějí veřejně spolupracovat. Demokraté riskují odpor své voličské základny za spolupráci s prezidentem Trumpem, zatímco republikáni se obávají, že budou vypadat slabě. V dnešní americké politice je podle autora souhlas s opozicí považován za nebezpečný a vede k roztříštěné zahraniční politice.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.