Jiří Silný píše o světovém zadlužení, které často vede (nejen) v zemích globálního Jihu k dalšímu sociálnímu propadu. Proč je důležitá reforma mezinárodní finanční architektury?
Před čtvrt stoletím, v září 2000, se v Praze konalo vrcholné zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V ulicích Prahy, probíhaly demonstrace proti asociální politice těchto institucí a několik dnů i pouliční bitvy mezi protestujícími a policií. Některé z nenásilných protestů a debat jsem tehdy spoluorganizoval v rámci mezinárodní kampaně Milostivé léto 2000 (Jubilee 2000), pro kterou byla Ekumenická akademie jedním z lokálních partnerů. Hnutí bylo tvořeno občanskými organizacemi, odboráři a církvemi z více než 40 zemí a dosáhlo určitých výsledků.
Na zasedání v Praze v roce 2000 byla dluhová krize rozvojových zemí jedním z hlavních témat a jmenované instituce také v tomto směru vyvinuly pod tlakem světové veřejnosti určité aktivity. V rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země (HIPC) spuštěné v roce 1996 došlo po roce 2000 k částečnému odpuštění dluhů u tří desítek zemí v hodnotě přes 50 miliard dolarů. Následovala Multilaterální iniciativa pro odpuštění dluhů (MDRI) z roku 2005 zahrnující úplné odpuštění dluhů 37 nejchudších zemí. Pak po dlouhé pauze v reakci na ekonomické důsledky pandemie covid-19, byla zavedena Iniciativa pozastavení splátek dluhů (DSSI), která umožnila 73 chudým zemím alespoň pozastavit splátky dluhů ve výši 4,6 miliardy dolarů. Nejnovějším opatřením ze strany mezinárodních finančních institucí je Společný rámec pro restrukturalizaci dluhů (Common Framework) z roku 2020, který umožňuje koordinovat restrukturalizaci dluhů mezi veřejnými a soukromými věřiteli. Restrukturalizace znamená např. prodloužení splátek nebo poskytnutí nových úvěrů na splácení starých dluhů, tedy žádné oddlužení.
V rámci kampaně Milostivé léto jsme takové kroky charakterizovali jako „příliš pozdě a příliš málo“. Tomu odpovídá současný stav zadlužení států. Podle německých organizací erlassjahr.de a Misereor: „Nominální zahraniční dluh všech zemí s nízkými a středními příjmy, který vykázala Světová banka, činil k 31. prosinci 2022 celkem 8,705 bilionů dolarů. … Ve srovnání s rokem 2010, kdy se po iniciativách na oddlužení z počátku tohoto století začal dluh v zemích globálního Jihu opět zvyšovat, vzrostl zahraniční dluh všech zemí s nízkými a středními příjmy (kromě Číny) o více než 80 %. Hrubý národní důchod ve stejné skupině zemí vzrostl ve stejném období pouze o přibližně polovinu.“ (Z publikace Global Sovereign Debt Monitor 2024). To znamená, že odliv bohatství z globálního Jihu na globální Sever, kde sídlí věřitelé, pokračuje dechberoucím tempem a že pro mnoho zemí je pozitivní rozvoj prakticky nedosažitelný.
Podle zprávy Evropské sítě pro dluhy a rozvoj (EURODAD), Jubilee 2025: A year to act on debt justice, to vypadá tak, že: „Celkem 130 zemí globálního Jihu je kriticky zadluženo a 3,3 miliardy lidí, což je sedmkrát více než obyvatel Evropské unie, žije v zemích, které vynakládají více na splácení úroků než na zdravotnictví nebo vzdělávání. Vlády v zemích globálního Jihu vyčleňují více zdrojů na obsluhu dluhu než na nezbytné investice do klimatu, a to navzdory stupňující se klimatické nouzi. Země s nižšími příjmy (podle klasifikace MMF) … v roce 2023 zaplatily zahraničním věřitelům 138 miliard dolarů.“ Po krizi covid-19 nebyla řada zemí schopná své dluhy splácet (např. Argentina, Bělorusko, Ghana, Ekvádor, Srí Lanka, Ukrajina…) a i další mají problémy. Takové země jsou často nuceny uchýlit se k úsporným opatřením, což bývá podmínkou pro získání další půjčky – na splácení dluhů. To samozřejmě vede k dalšímu ekonomickému a sociálnímu propadu. Tatáž zpráva uvádí, že „pro země globálního Jihu jsou půjčky mnohem dražší než pro země globálního Severu. Půjčují si za úrokové sazby až čtyřikrát vyšší než ty, které platí Spojené státy, a až dvanáctkrát vyšší, než jaké platí Německo. Země, které jsou zranitelnější vůči klimatu jsou penalizovány dalšími rizikovými přirážkami a mají úvěry ještě dražší. Za posledních deset let tyto přirážky související s klimatem přinesly věřitelům 40 až 60 miliard dolarů.“
Ukazuje se, že bez zásadní reformy mezinárodní finanční architektury bude narůstat nerovnost a budou přibývat sociální, ekonomické, migrační i bezpečnostní krize posilované ještě krizemi ekologickými. To ostatně konstatoval v září 2023 summit OSN, který dělal inventuru Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Dnes, pět let před vypršením termínu, je splněno jen 17 % závazků. U některých ze 140 konkrétních cílů došlo dokonce ke zhoršení.
Rok 2025 nabízí možnost ke změně směru. Může být i klíčovým rokem pro spravedlivé řešení dluhů. Letos dojde hned k několika důležitým událostem týkajícím se dalšího vývoje světa.
V září se bude v New Yorku v sídle OSN konat Summit budoucnosti, v listopadu v Dauhá v Kataru proběhne Druhý světový summit pro sociální rozvoj (první byl v roce 1995 v Kodani) a nejbližší je 4. mezinárodní konference k financování rozvoje (FfD4), která se koná na přelomu června a července ve španělské Seville. Právě tato konference má nově nastavit finanční pravidla a přispět i k řešení dluhové krize. Přípravná jednání byla poznamenána obstrukcemi ze strany USA, které nakonec z jednání odstoupily (stejně jako od svých závazků v rámci SDGs a rozvojové spolupráce). To představuje významný úbytek potřebných financí, ale zároveň to otevírá prostor pro prosazení radikálnějších návrhů. Přípravný dokument konference byl už uzavřen a nese příznačný název „Compromiso de Sevilla“. Text bude projednán na konferenci a jeho konečná podoba se bude schvalovat na zářijovém summitu OSN.
Po dlouhé době se zase začíná aktivizovat občanské hnutí, tentokrát je iniciátorem katolická církev. Nedávno zesnulý papež František vyhlásil pro letošek „Milostivé léto“, které v biblické tradici znamená i odpouštění dluhů. K tomu František bohaté národy vyzval v bule Spes non confudit. Zdůraznil přitom, že nejde o charitu, ale o spravedlnost.
Katolická organizace Caritas International, ke které se připojily desítky dalších organizací, nastartovala kampaň Jubilee 2025 třemi hlavními požadavky:
- Okamžité zastavení dluhové krize zrušením a nápravou nespravedlivých a neudržitelných dluhů bez ekonomických podmínek
- Zabránění opakování dluhových krizí řešením jejich základních příčin a reformou globálního finančního systému tak, aby upřednostňoval lidi a planetu
- Vytvoření trvalého, transparentního, závazného a komplexního rámce pro dluhy v rámci Organizace spojených národů
Požadavky lze podpořit podepsáním petice https://turndebtintohope.caritas.org/
(Česká katolická církev se v rámci Jubilejního roku 2025 zaměřuje na udělování odpustků a Charita vyzývá k dobročinnosti).