Evropská ministerstva spravedlnosti mají problém. Soudy zavírají více zločinců, ale najít pro ně místo je stále obtížnější. V rostoucím počtu zemí jsou věznice přeplněné.
V Evropské unii je průměrná obsazenost věznic téměř 95 % a v téměř polovině zemí, zejména v západní Evropě, přesahuje 100 %. Mimo EU je trend podobný, upozornil The Economist.
Některé země s volnou kapacitou se zdají být ochotné pronajmout své prázdné cely. Kosovo souhlasilo, že za 200 milionů eur na deset let přijme 300 vězňů z Dánska do své věznice v Gjilanu. Tím se obsazenost dánských věznic sníží z téměř plné kapacity na přijatelnějších 92 %. Kosovo jedná také s dalšími zeměmi, včetně Belgie. Estonsko, kde je téměř polovina vězeňských cel prázdných, oslovuje potenciální nájemce. Zájem údajně projevilo také Švédsko, kde v důsledku tvrdého postupu proti kriminalitě gangů přibývá vězňů.
Zastánci pronájmu věznic tvrdí, že jde o efektivnější využití dostupných zdrojů a vytvoření určitého trhu s vězni. Téma však otevírá i další citlivé otázky. Směrnice OSN (tzv. pravidla Nelsona Mandely) i pravidla Rady Evropy uznávají vězňům právo na osobní kontakt s rodinou. V některých případech ale vzdálenosti, které s pronájmem věznic souvisejí, toto právo de facto znemožňují. Například rodiny dánských vězňů by musely cestovat přes 2 100 kilometrů, aby mohly navštívit své blízké ve věznici v Gjilanu.
Dánské úřady chtějí zajistit virtuální návštěvy a poskytnout finanční prostředky na cestu, ale vězni budou trpět osamělostí. Vlády se snaží tyto obavy obejít tím, že tyto programy vyhrazují pro cizí státní příslušníky, kteří tvoří značnou část vězeňské populace v mnoha zemích západní Evropy.
Jiní se obávají podmínek v zahraničních věznicích. Země, které pronajímají vězeňské cely, mají s vězněnými cizinci jen málo zkušeností. Jazyková bariéra představuje zřejmý problém.
Jedním z důvodů přeplněnosti věznic jsou delší tresty odnětí svobody. Přesun vězňů do pronajatých věznic v zahraničí je podle Catherine Heardové z Institutu pro výzkum politiky v oblasti kriminality a spravedlnosti v Londýně únikem z problému: „Místo toho, aby se přijalo, že krizi způsobila desetiletí přísnější trestní politika, a ne zahraniční zločinci, je politicky snazší sáhnout po něčem, co se dobře hodí do titulků, jako je deportace do Kosova.“
Celý článek je dostupný zde.