Navzdory atraktivním platům byl loňský nábor do armády hluboko pod cílem. Myšlenka znovuvyzbrojení Německa je v zemi kontroverzní.
Nový zákon, který má být ve středu schválen vládou v Německu, by mohl zvýšit společenské napětí tím, že bude od mladých lidí vyžadovat vstup do vojenského systému, který se jim jeví jako neefektivní. Ekonomika země se potýká s problémy, náklady na důchody rostou a vojenská služba se kvůli globální nestabilitě stala pro mládež novým důvodem k obavám.
Cílem zákona je zlepšit nábor do armády, aby se odradilo Rusko a podpořili evropští spojenci. Začít se má s dobrovolným vstupem do armády, ale v případě nutnosti by mohla být znovu zavedena branná povinnost. Navzdory atraktivním platům byl loňský nábor do armády hluboko pod cílem. Situace je naléhavá kvůli pokračujícím diskusím o bezpečnosti na Ukrajině, ale myšlenka znovuvyzbrojení zůstává v zemi kontroverzní. Zastánci argumentují sebeobranou, zatímco mnoho mladých potenciálních rekrutů váhá čelit rizikům, která to s sebou nese.
Německá armáda nabízí atraktivní podmínky, platy nových rekrutů se zvýší o třetinu na více než 2 300 eur měsíčně. I před tímto zvýšením byl plat často více než dvojnásobný oproti tomu, co mladí lidé vydělávali v odborném vzdělávání.
Bundeswehr však zůstává nepopulární a jeho cílem je zvýšit nábor o 50 % na 15 000 osob v letošním roce, což je daleko od cíle 40 000 osob. Průzkum ukazuje, že pouze 16 % lidí by v případě útoku na Německo rozhodně bránilo svou zemi.
Branná povinnost by ale mohla ekonomiku stát podle výpočtů Ifo 70 miliard eur kvůli opožděnému vstupu mladých lidí na trh práce. A to představuje další komplikaci pro stagnující hospodářství.