Francouzský premiér François Bayrou přiznal, že jeho vláda má před klíčovým hlasováním o důvěře 8. září v Národním shromáždění slabé vyhlídky.
„Dnes se zdá, že důvěru získat nemůžeme,“ uvedl francouzský premiér ve středu 27. srpna v rozhovoru pro televizi. Hlasování, naplánované na 8. září, může rozhodnout o setrvání kabinetu či jeho pádu. Bayrou veřejně zdůraznil závažnost situace, zejména v souvislosti s hrozbou nadměrného zadlužení, které podle něj „drtí Francii“. V pondělí má proto na jednání v Matignonu přijmout předsedy politických stran i parlamentních skupin, aby hledal možné dohody. K situaci se různým způsobem staví různí francouzští politici. Někdejší premiér Édouard Philippe označil Bayrouovu iniciativu za „riskantní sázku“. „Počty nejsou v jeho prospěch,“ konstatoval při vystoupení na akci zaměstnavatelské organizace Medef. Podle něj se možnost rozpuštění parlamentu jeví jako stále pravděpodobnější scénář. Prezident Emmanuel Macron nicméně premiéra podpořil. Podle vládní mluvčí Sophie Primas vyjádřil „plnou podporu“ Bayrouovu postupu. Šéf státu odmítl, že by vláda přistupovala k finanční situaci země nezodpovědně. Jedním z pilířů Bayrouovy politiky měla být reforma daňového systému. Ministryně veřejných financí Amélie de Montchalinová oznámila, že vláda předloží návrh na zrušení 50 daňových výjimek, které jsou považovány za zastaralé či neúčinné. Premiér doplnil, že je připraven požadovat zvláštní úsilí od nejbohatších vrstev společnosti, zejména těch, které se aktivně vyhýbají daňovým povinnostem. Podle Bayroua daňové výjimky „nejvíce prospívají majetným domácnostem a velkým podnikům“.
Opoziční představitelé dávají najevo, že Bayrou nemá šanci důvěru získat. Předsedkyně zelených (EELV) Marine Tondelier prohlásila, že „není žádného napětí kolem toho, že Bayrou 8. září padne“. Zároveň vyzvala Macrona, aby po případném pádu vlády jmenoval levicového premiéra, protože „to odpovídá výsledkům voleb, které sám prezident vyvolal“. Již rok 2024 se ve Francii vyznačoval mimořádnou politickou nestabilitou, kdy se v relativně krátkém sledu vystřídali různí premiéři. Šlo o tyto vlády:
- Attalova vláda, vedená Gabrielem Attalem, fungovala od 9. ledna do 5. září. Stala se předsunutou v rukou menšinové koalice a přežila několik hlasování o nedůvěře díky neúčasti částí opozičních stran Wikipedia.
- Barnierova vláda, kterou vedl Michel Barnier, byla ustavena 5. září a padla již 4. prosince v historicky prvním úspěšném hlasování o nedůvěře od roku 1962. Stala se nejkratší vládou V. republiky Wikipedia+1The Guardian+1.
- Bayrouova vláda byla jmenována 13. prosince 2024 a představila již čtvrtého premiéra v daném roce. I ona se potýkala s menšinovým postavením, a přestože přežila důvěrové hlasování v lednu 2025, čelí nyní nové hrozbě pádu WikipediaReuters+1The GuardianFinancial Times.
Hlasování 8. 9. ukáže, zda ve Francii bude pokračovat období roztříštěnosti a politické nestability.