Ani rezignace Emmanuela Macrona by zřejmě současnou politickou krizi ve Francii nevyřešila.
Ve Francii se politická situace natolik zkomplikovala, že se nyní otevřeně diskutuje o rezignaci prezidenta Emmanuela Macrona. Ačkoli by to mělo významný dopad na evropskou diplomacii, mnozí pochybují, že by to vyřešilo hluboce zakořeněné problémy ve francouzské vládě, píše Politico o politické krizi ve Francii.
Prezident Macron hledá svého pátého premiéra za dva roky, protože očekává odvolání toho současného, Françoise Bayrou, kvůli nepopulárním rozpočtovým škrtům. Zůstává však otázkou, zda by další nový premiér dokázal provést nezbytné rozpočtové škrty a zda by nové volby přinesly stabilní většinu. I kdyby Macron odstoupil, jeho nástupce by pravděpodobně čelil stejným výzvám.
Francouzská vláda byla navzdory veřejným protestům stabilní téměř 70 let. Nicméně nyní je legislativa v patové situaci a finanční stabilita Francie je ohrožena. Lídři krajní pravice a krajní levice volají po Macronově rezignaci. Nespokojenost roste i mezi politickými spojenci.
Je nicméně nepravděpodobné, že Macron odstoupí před prezidentskými volbami v roce 2027, protože by to nevyřešilo současné politické problémy, tvrdí článek. Průzkumy totiž naznačují, že nové parlamentní volby by mohly vést k dalšímu patovému stavu v parlamentu a možná i k většímu počtu křesel pro Národní shromáždění Marine Le Penové.
Francouzský ústavní expert Benjamin Morel poznamenal, že přesvědčení, že voliči udělují lídrovi většinu, se od Macronova převratného vítězství v roce 2017 ukázalo jako mylné. Eric Chaney, bývalý hlavní ekonom společnosti AXA, vyjádřil pro Politico názor, že současná nejistota v politice a ekonomice byla naposledy tak velká v době protestů v roce 1968.
Prezident Macron, který je známý svou tvrdohlavostí, často odmítal možnost předčasného odchodu. V posledních osmi letech Macron vystupuje jako stále víc polarizující síla ve francouzské politice. Doposud zcela nesplnil svoje sliby, že Francii přetvoří v národ „start-upů“. Francouzští politici mezitím nedávají najevo, že by se snažili překlenout rozdíly a najít řešení pro současnou rozpočtovou krizi, což Macron ví. Nálada v zemí je nekooperativní.
Podle článku není ale ignorování problémů země a především deficitu státního rozpočtu moudré, protože rizikem je plnohodnotná krize. Německo potom začne vidět Francii jako problém, zatímco Evropská centrální banka francouzské vládě nebude moct s dluhy pomoci.
Francie je země revolucí, takže dobře zná všechna úskalí radikálních převratů. Jak článek píše v závěru, je celkem snadné volat po Macronově odchodu, ale pak je nutné se také připravit na chaos, který bude následovat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.