Komise OSN pro vyšetřování situace na okupovaných palestinských územích zveřejnila obsáhlou zprávu, podle níž se v pásmu Gazy odehrává genocida páchaná izraelskými silami.
Předsedkyně komise, bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay, prohlásila, že „Izrael spáchal genociduproti palestinskému lidu v Gaze a v tomto jednání pokračuje“. Závěry, které vycházejí z dvouletého vyšetřování, kladou přímou odpovědnost na izraelské politické vedení a volají po zásahu mezinárodního společenství. Podle zprávy jsou naplněny čtyři ze pěti skutkových podstat vymezených Úmluvou o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948: zabíjení členů skupiny, působení vážné tělesné či duševní újmy, vytváření podmínek vedoucích k fyzickému zničení skupiny a opatření směřující k zabránění narození nových členů. Podle odborníků, například profesora mezinárodního práva Vincenta Chetaila z ženevského Graduate Institute, jde o zásadní moment: na rozdíl od zpráv lidskoprávních organizací má tato šetření mandát Rady OSN pro lidská práva. Komise zároveň doporučila, aby Mezinárodní trestní soud rozšířil stávající vyšetřování válečných zločinů o podezření na genocidu. Vyšetřovatelé jmenovitě obviňují prezidenta Isaaca Herzoga, premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta z podněcování genocidního jednání. Izrael obvinění odmítá a hájí své kroky jako nutnou obranu proti hnutí Hamás po útocích ze 7. října 2023. Jeho zástupci označili zprávu za „skandální a falešnou“.
Navzdory závažnosti obvinění zpráva zatím nerezonovala mezi evropskými státy. Vlády v Bruselu, Paříži či Bernu sice kritizovaly intenzifikaci izraelského postupu v Gaze, ale explicitní označení událostí za genocidu odmítají, dokud nerozhodne Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Tento proces může trvat roky. Předsedkyně komise však zdůraznila, že státy mají povinnost jednat okamžitě, a to i bez formálního rozsudku. Výslovně zmínila možnost zastavení dodávek zbraní do Izraele a přijetí diplomatických opatření. Genocida jako právní pojem byla poprvé mezinárodně uznána po druhé světové válce. Její prokazování je však složité, neboť vyžaduje doložení úmyslu zničit určitou skupinu. Závěry komise OSN proto představují zásadní precedent – poprvé takto oficiální orgán OSN obvinil Izrael z genocidy. V regionálním kontextu lze situaci vnímat jako test pro mezinárodní právo a jeho uplatňování. Zatímco státy globálního Jihu, například Brazílie nebo Namibie, otevřeně podporují šetření genocidy, evropské mocnosti zůstávají zdrženlivé a upřednostňují diplomatickou opatrnost před právní kvalifikací.