Parlamentní volby v Moldavsku představují zásadní moment pro budoucnost postsovětské republiky. Země se ocitá mezi dvěma geopolitickými póly – evropskou integrací a vlivem Moskvy.
Země s 2,4 miliony obyvatel prochází těsným soubojem mezi proevropskou vládní stranou a opozicí, která se netají proruskými postoji. Vládní strana Akce a solidarita (PAS), vedená prezidentkou Maiou Sandu, čelí silné výzvě ze strany vlasteneckého bloku, který sdružuje nostalgické síly s vazbami na bývalý Sovětský svaz. V jeho čele stojí mimo jiné bývalý prezident Igor Dodon, poražený Sanduovou v roce 2020. „Výsledek těchto voleb bude mít dopad nejen na příští volební období, ale na celou generaci,“ uvedl Igor Grosu, předseda PAS a blízký spolupracovník prezidentky, který by mohl být jmenován premiérem v případě vítězství. Průzkumy naznačují, že PAS si udrží pozici nejsilnější strany, její většina v parlamentu je však ohrožena. Vlastenecký blok se drží těsně za ní, i menší politické subjekty mohou sehrát klíčovou roli, jde například o Alternativní blok, vedený starostou Kišiněva Ionem Cebanem a bývalým prezidentským kandidátem Alexandrem Stoianoglem, se snaží oslovit centristické voliče. Přestože se deklaruje jako proevropský, kritici ho označují za nástroj Moskvy, jehož cílem je rozdrobit podporu PAS. Napětí před volbami ještě vzrostlo poté, co moldavská volební komise těsně před volbami zakázala účast dvou proruských stran – Srdce Moldavska a Moldova Mare. Důvodem byly obvinění z nelegálního financování, uplácení voličů a přijímání nezveřejněných zahraničních prostředků. Srdce Moldavska bylo navíc omezeno rozhodnutím odvolacího soudu v Kišiněvě, který na základě vyšetřování nařídil pozastavení činnosti strany na 12 měsíců. Její lídryně Irina Vlah označila krok za politickou čistku a „předem připravené divadlo“. Všichni kandidáti této strany byli vyškrtnuti z vlasteneckého bloku.
Moldavský politický systém rozděluje pravomoci mezi přímo voleného prezidenta a premiéra jmenovaného parlamentem. V případě výrazné porážky PAS by Sanduová mohla být nucena spolupracovat s Dodonem, který čelil obviněním z korupce a byl v domácím vězení. Od nástupu Sanduové do funkce se Moldavsko snaží vymanit z ruského vlivu, což se ještě vyostřilo po invazi na Ukrajinu. Moskva však nadále udržuje vojenskou přítomnost v separatistickém regionu Podněstří, kde operuje přibližně 1 500 ruských vojáků. Moldavské úřady obvinily Rusko z rozsáhlého zasahování do vnitřních záležitostí – od financování proruských stran až po šíření propagandy. Nedávno bylo provedeno přes 250 razií v rámci vyšetřování údajného plánu na vyvolání nepokojů během voleb. Pro Rusko prý pracují i někteří duchovní. Vývoj v Moldavsku sledují s obavami evropské metropole. V září navštívili Kišiněv lídři Francie, Německa a Polska, aby vyjádřili podporu evropské integraci Moldavska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval na půdě OSN, že Evropa si nemůže dovolit ztratit Moldavsko. Pro vítězství Sanduové naopak nehovoří ekonomické problémy, které v zemi jsou zajejí vlády. Inflace zůstává vysoká, emigrace pokračuje a hospodářský růst je slabý. Energetická krize v roce 2022, kdy Gazprom snížil dodávky plynu a zvýšil ceny, byla vnímána jako trest za prozápadní orientaci. Válka na Ukrajině navíc destabilizovala moldavskou ekonomiku, která se potýká s přílivem uprchlíků a kolapsem obchodu. Současné volby tak představují nejen test domácí politiky, ale i lakmusový papírek pro geopolitické směřování Moldavska. Výsledek může ovlivnit rovnováhu sil ve východní Evropě a rozhodnout, zda se země přiblíží k Evropské unii, nebo se ocitne pod vlivem Kremlu.