Nejen Francouzi ale i další světový lídři se dnes inspirují politikou generála de Gaulla zdůrazňující národní velikost a nezúčastněnost.
Francouzi dnes uctívají bývalého prezidenta a francouzského generála Charlese de Gaulla mnoha poctami, včetně názvu letiště, stanice metra a tisíců silnic pojmenovaných po něm, píše komentátor Adrian Woldridge o novém revivalu politického stylu Charlese De Gaulla ve Francii i mimo ní.
De Gaullův vliv sahá za hranice tradičních gaullistických stran až k novým středovým a krajně pravicovým skupinám. Emmanuel Macron se odvolává na de Gaulla, zatímco Marine Le Penová se přiklání ke gaullistickému pohledu na Evropskou unii a klade důraz na národní stát.
De Gaullův kult se šíří i mimo Francii; obdivují ho lídři jako Vladimir Putin a Viktor Orbán, přičemž Orbán ho dokonce nazývá vzorem pro národní velikost. Brexiteři ve Velké Británii oslavovali de Gaulla a pozvali jeho vnuka na své akce. Americký viceprezident JD Vance uvádí de Gaulla jako inspiraci s odkazem na generálovu chopnost obnovit národní sebevědomí. De Gaulle prosazoval jako politik myšlenku, že národní velikost je volbou, a reformoval francouzský politický systém, aby posílil prezidentský úřad.
Když de Gaulle v červnu 1940 uprchl do Velké Británie, Francie se nacházela v chaosu, protože byla poražena německou armádou a vládla jí skupina kolaborantů. Navzdory tomu de Gaulle udržoval myšlenku francouzské velikosti a tvrdil, že Francie se nevzdala a že Svobodná Francie hrála klíčovou roli v jejím osvobození. Odmítal také dominanci anglosaských mocností.
De Gaulle nostalgicky vzpomínal na tradiční Francii a bránil se moderním ideologiím. Během jeho působení ve francouzské politice došlo v letech 1945 až 1975 k hospodářskému růstu. V dobách studené války věřil v nezúčastněnost, odmítal kontrolu USA, stáhl Francii z vojenského velení NATO a vyvinul nezávislý jaderný program, aby byl připraven na dobu, kdy by USA mohly přestat podporovat Evropu.
Nyní žijeme ve světě, který formoval vícede Gaulle než jiní političtí lídři, jako Churchill, Stalin nebo Roosevelt. Mnoho současných lídrů, včetně Vladimira Putina a Donalda Trumpa, podporuje de Gaullovu myšlenku národní velikosti. Putin chce podle autora článku svou politikou obnovit Ruské impérium, zatímco Trump věří, že Amerika potřebuje drastické změny, aby znovu získala zpátky svou národní velikost.
Jak si komentář dále všiml, De Gaullův přístup ke státnímu kapitalismu se vrací a dnešní političtí lídři se odklánějí od předchozích neoliberálních myšlenek. Kromě toho se začíná realizovat de Gaullova vize nezúčastněného světa, protože evropští politici jako Emmanuel Macron prosazují strategickou autonomii a navrhují, aby Evropa byla méně závislá na USA.
Oživení gaullismu závisí ale také na tom, kdo jej oživuje a proč, píše dále komentátor.
Pro Británii by bylo pozitivní usilovat o národní velikost vzhledem k nepříznivé situaci v zemi, ale bylo by znepokojivé, kdyby Trump přijal de Gaullovu metodu posilování výkonné moci amerického prezidenta. De Gaulle byl významný lídr, který věřil, že velikost Francie spočívá v dobrém zacházení s lidmi, skromném životě a podpoře národní jednoty. Naopak dnešní lídři se často zaměřují na chamtivost a rozdělování společnosti. Navíc Spojené státy jsou v jiné historické situaci; zatímco de Gaulle vedl Francii v těžké situaci po druhé světové válce, Trump vede mocné Spojené státy, ale vidí je jako upadající. Tento kontrast naznačuje, že Trumpův přístup by mohl vést k negativní verzi de Gaullových ideálů.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.