Spojené státy mění boj proti drogám v zástupnou frontu proti vlivu Číny v Latinské Americe. Není to bez rizik.
Dne 2. září potopil torpédoborec amerického námořnictva v jižní části Karibiku loď, na které zahynulo 11 lidí. USA tuto loď označily za „narkoloď“ napojenou na venezuelský gang. Krátce poté se k americkému torpédoborci přiblížily venezuelské stíhačky, což vedlo ke zvýšení napětí a další mobilizaci venezuelských vojsk, napsal pro Asia Times analytik Ťü-ťing Šen-tchu.
USA tvrdí, že jejich akce jsou obranné, ale tento případ naznačuje posun od boje proti drogám k širšímu geopolitickému konfliktu s Čínou, která do Venezuely investovala značné prostředky. USA dávají najevo, že se staví proti vlivu Číny v oblasti západní hemisféry, kterou vnímají jako sféru svého vlivu.
Na domácí půdě Trumpův přístup spojuje obchod s drogami s nelegální imigrací a kriminalitou. Čína však přítomnost amerických námořních sil ve Venezuele vnímá spíše jako ohrožení svých investic do ropy a infrastruktury než jako boj proti drogám.
Pro venezuelského prezidenta Nicolase Madura je ovšem zvýšená vojenská přítomnost USA v regionu příležitostí sjednotit podporu vládě pomocí silné antiimperiální rétoriky, která spojuje přežití jeho režimu s Čínou a Ruskem.
Další latinskoameričtí lídři vyjádřili v souvislosti s tímto vývojem obavy a varovali před vnější intervencí. Například mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová varovala před „jednostrannou militarizací“, brazilský ministr zahraničí Celso Amorim zas Washingtonu připomněl, že „Latinská Amerika má bolestivé vzpomínky na vnější intervence“.
Čína podle autorova hodnocení může využít kroků USA spíše k posílení svého vlivu v regionu tím, že se bude prezentovat jako neintervenční partner a zároveň bude chránit své investice v Latinské Americe. Faktem také je, že americký vojenský zásah v Karibiku je z hlediska zákonnosti sporný, protože americký Kongres nevydal povolení k použití síly proti Venezuele. Autor míní, že Washington si takovými kroky podkopává vlastní důvěryhodnost jako zastánce právního státu. Za absenci právního státu přitom kritizuje Čínu.
Další otázkou, na kterou článek upozornil, je, že vojenské zásahy proti lodím nevyřeší americkou fenylovou krizi. Pašeráci se umí přizpůsobit. Jinou otázkou je strategická situace: Venezuela se stává zástupným bojištěm v soutěži mezi USA a Čínou, s rizikem přímé konfrontace na západní polokouli. Ťü-ťing Šen-tchu dále míní, že rozumnější cestou by bylo přizpůsobit protidrogové operace jejich skutečnému významu, nespojovat protidrogovou politiku se snahami o změnu režimu, zapojit regionální partnery a řešit domácí poptávku po drogách pomocí prevence a léčby.
Článek kontrastuje tři různé pohledy na problém. V USA jde při vojenském nasazení v Karibiku o „ochranu amerických rodin“. Venezuelská strana však situaci vnímá jako pokus o změnu režimu zvnějšku a Čína jako geopolitické zadržování respektive jako tah v širší geopolitické šachové partii, což je názor, který sdílejí i další latinskoamerické vlády.
Spojené státy proměnou boje proti drogám v zástupnou frontu proti vlivu Číny riskují destabilizaci svého sousedství, odcizení partnerů a zrychlení právě té velmocenské soutěže, kterou doufají omezit. Něco, co začalo jako mise na potírání drog, může brzy přepsat strategickou mapu Ameriky – pokud si američtí politici neuvědomí, že válka proti drogám není válkou, kterou musejí vybojovat právě teď a takto.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.