Návrat sankcí OSN na Írán s okamžitou platností vyvolal mezi obyvateli hlavního města Íránu silné obavy.
V noci ze soboty na neděli vstoupily opět v platnost sankce OSN, které byly původně pozastaveny v rámci jaderné dohody z roku 2015 (JCPOA). Jejich reaktivaci umožnil mechanismus zvaný snapback, podle něhož se sankce automaticky vracejí, pokud se některá strana domnívá, že druhá strana nedodržuje dohody. Británie, Francie a Německo tento mechanismus v srpnu aktivovaly poté, co jednání s Íránem o jaderném a raketovém programu selhala. Během 30denního diplomatického okna nebyla dohodnuta další moratoria, což umožnilo opětovný návrat sankcí, jež zahrnují zmrazení íránských aktiv, zákaz obchodování se zbraněmi, omezení výměny technologií pro jaderný a raketový vývoj a vyřazení osob či entit z mezinárodních transakcí. Írán reagoval okamžitě – označil sankce za „neopodstatněné“ a některé kruhy uvnitř režimu hovoří i o možném odstoupení od mezinárodních smluv v případě další eskalace. Obyvatelé Íránu naznačují, že již tak zkoušená ekonomika je na pokraji zhroucení. Místní měna – íránský rijál – dále prudce oslabuje a perspektiva životní nejistoty se rapidně zhoršuje. Každodenní život v zemi začíná být poznamenán strachem z dalšího propadu měnového kurzu, růstu cen a nedostatku základního zboží. Už dnes má řada potravin v obchodech ceny, které jsou mimo dosah průměrné rodiny a také starší generace si stěžuje, že úspory v rijálech rychle ztrácejí hodnotu. Mnozí se obávají přerušení dovozu některých léků, technických komponent či potravin – v minulosti již byly v Iránu hlášeny nedostatky především u léčiv a specializovaných zařízení, které nelze snadno nahradit domácí produkcí.
Rijál v posledních týdnech dosahoval rekordně nízkých hodnot vůči dolaru – očekávání návratu sankcí tento pokles ještě prohloubilo. Inflace v zemi již dlouhodobě překračuje desítky procent a často je oficiálně nižší než reálné ceny, které lidé v obchodech vidí. Výzkumy ukazují, že sankce mají tendenci vyvolávat masivní odchylky kurzu, následně nárůst inflace a pokles produkce. Obnovené sankce komplikují i obchodování s ropou, finanční transakce přes zahraniční banky i platby za importy důležitých surovin. Navíc sankce zasahují nejen státní podniky, ale i soukromý sektor, který je často závislý na dovozu komponent a technologií. V důsledku toho dochází k propouštění, zániku menších firem a brzdění technologického rozvoje. Analytici upozorňují, že duchovenští lídři v Íránu čelí jedné z nejtěžších krizí od islámské revoluce v roce 1979 a kombinace vnitřních ekonomických problémů a mezinárodního izolování může vyústit ve vnitřní rozkoly, ústupky či změny v kurzu zahraniční politiky. Írán se nyní buď může pokusit obnovit jednání s evropskými státy a omezit některé jaderné aktivity výměnou za uvolnění sankcí, nebo může zaujmout tvrdý postoj a odvrátit se od mezinárodních závazků. Některé zákonodárné hlasy v Íránu hovoří o možnosti odchodu z NPT (Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), snížení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii IAEA nebo dokonce rozšíření obohacování uranu.