Bezpečnost, imigrace a ekonomika jsou nejdůležitějšími tématy letošních voleb.
Chile je před dalšími prezidentskými a parlamentními volbami, které se v prvním kole budou konat 16. listopadu. Další kolo voleb by mělo následovat v prosinci. Bezpečnost, imigrace a ekonomika jsou nejdůležitějšími tématy letošních voleb.
O hlasy Chilanů se utkají celkem tři kandidáti: komunistická kandidátka Jeanette Jara, dále středopravá politička Evelyn Matthei a krajně pravý konzervativec José Antonio Kast.
Současný prezident země Gabriel Boric kandidovat podruhé v souladu s ústavou země nemůže. Jeho rating se po většinu roku 2025 pohyboval kolem 30 %, což odráží také problémy současné chilské ekonomiky, která čelí ekonomické stagnaci a 8,6% míře nezaměstnanosti. Nominace komunistické političky a bývalé ministryně práce naznačilo, že letošní volby budou značně politicky polarizované. Jara nicméně získala také podporu od chilských křesťanských demokratů.
Agentura Bloomberg si všimla toho, že probyznysová Evelyn Matthei sice získala silnou podporu na klíčové konferenci investorů, ale průzkumy veřejného mínění ukazují, že před volbami 16. listopadu klesla na třetí místo za krajně levicovou Jeannette Jarou a krajně pravicovým Josém Antoniem Kastem. Jara a Kast představují politicky dva extrémy, přičemž každý z těchto dvou politiku zdůrazňuje jiné problémy.
Průzkumy veřejného mínění z minulého víkendu ukazují, že Matthei zaostává za Kastem o 7 až 9 procentních bodů v prvním kole, přičemž Kast je těsně za Jarou, které ve volební kampani nabízí do značné míry kontinuitu s politikou vlády G. Borice. Očekává se, že Kast i Matthei porazí Jaru v pravděpodobném druhém kole.
Na začátku tohoto roku ale měla Matthei mnohem větší podporu a výrazně předstihovala Kasta. Někteří analytici očekávají, že k tomu, aby více posílila, se bude muset obrátit více doprava.
Současné vládě Gabriela Borice se nepodařilo prosadit změnu ústavy země, kterou slibovala a kterou spojovala s porážkou neoliberalismu a reliktů pinochetismu. Referendum v roce 2023 ale nový text ústavy odmítlo: návrh nezískal celospolečenský konsensus a přispěla také velká politická polarizace a nízká důvěra v elity či úspěšná politická mobilizace odpůrců reformy.