Historička Veronika Sušová-Salminen píše o tom, jak se dávno vytratil rozdíl mezi veřejnoprávními a „alternativními“ dezinformacemi. Vinu nese novinářský aktivismus.
Britský konzervativní deník The Telegraph zveřejnil informace o tom, že veřejnoprávní stanice BBC v minulosti sestříhala několik projevů Donalda Trumpa tak, aby mohly být interpretovány jako Trumpovo podněcování nepokojů na Kapitolu. Tento sestříhaný projev, kde byly Trumpova slova vytržena z kontextu, vysílala týden před americkými volbami na konci října loňského roku. Podle dostupných informací na problém upozornil ve svém 19stránkovém dokumentu Michael Prescott, bývalý člen výboru pro standardy vysílání BBC. V současnosti probíhá ohledně této kauzy vysílání, nicméně není překvapivé, že řada britských politiků už situaci komentovalo a k těm nejhlasitějším patří ti konzervativně profilovaní. Komentátor Telegraphu obvinil BBC z toho, že „šíří škodlivou levicovou ortodoxii, která ovládla naše instituce“. Kromě toho napsal, že „Británie je upadající, nefunkční společnost a BBC se podílí na našem úpadku.“ Je jasné, že podobné komentáře vyplývají z politické a ideologické polarizace (nejen) britské společnosti. Její nedílnou součástí jsou krize demokracie a krize médií.
Prohřešek, kterého se britská veřejnoprávní televize zřejmě dopustila, je skutečně velký a nelze ho prostě jen tak přehlédnout. Bohužel prozrazuje hodně o tom, kam současná média (nejen veřejné služby) dospěla. Ukazuje se znovu, že média hlavního proudu jsou nedílnou součástí dnešní krize žurnalistiky, informování a vůbec komunikační kultury. Je typické, že viník této rozsáhlé krize se hledá jenom v sociálních sítích, dezinformacích a dezinformátorech či alternativních médiích, přitom ryba smrdí od hlavy. Média a novináři hlavního proudu rádi jiné mistrují ohledně novinářské práce; nejvíc jim to jde vůči všem, kteří se snaží v nepriviligovaných podmínkách zastoupit práci, kterou by měli dělat oni sami, ale dávno nedělají. Bohužel tohle mistrování je jenom projevem pokrytectví, které dál poškozuje jakoukoliv důvěryhodnost v média a odvádí pozornost (nebo se o to snaží).
Jedním z podstatných problémů médií v současnosti je politický aktivismus. Ten se stal důležitější než snaha o objektivní zpravodajství a férovou žurnalistiku. Média a novináři, přičemž i ti veřejnoprávní, se stali neoddělitelnou součástí politiky, politikaření a boje o moc. Už je nepopisují a nekritizují mocné (a pokud ano, potom podle dvojích metrů ve prospěch jiných mocných), ale spíše se ho různými způsoby účastní. Důsledkem je ztráta odstupu a postupná ztráta důvěryhodnosti a snižování kvality. Novináři dnes staví svoje vlastní ego do centra své práce a velmi často dělají práci, která je ideologicky jednostranná, aktivistická (jejich cílem je přesvědčit o jedné pravdě) a vysoce neobjektivní.
Pokud veřejnoprávní médium zmanipuluje slova neoblíbeného politika tak, aby odpovídaly jejímu názoru, je to víc než jenom „odklon“ od novinářských standardů. Novinářská práce by měla vycházet z daných faktů, které není možné upravovat podle sebe. Takové chování se v dnešníšních spojuje obvykle s dezinformátory, takže nelze říct nic jiného, že BBC prostě a jednoduše dezinformovala. V tomto případě slovo dezinformovat odpovídá definici – sestříhat tři projevy do jednoho a změnit celkové vyznění je vědomým jednáním, nikoliv jen nějakou chybou v dobré víře či z nevzdělanosti nebo hlouposti. Je to čistá manipulace a lež.
Zdá se tedy, že hranice mezi dezinformacemi, které jsou připisovány „alternativám“ a těmi, které provozují údajné pilíře a vzory novinářské práce, nejsou v současnosti rozpoznatelné. Jenže důsledky jsou mnohem horší v případě profesionálních a „tradičních médií“. Jedná se totiž o zpochybnění kvality, autority a také novinářské práce jako takové. V případě veřejnoprávního média jde o naprosto otevřené zpochynění celého principu veřejné služby, což je v době oligarchizace médií nadmíru špatně. Demokracie svobodná a kvalitní média potřebuje. Bohužel součástí krize demokracie se stal jejich celkový úpadek. Současná kauza BBC není ani první a ani poslední.