Před deseti lety byly u pobřeží Guyany objeveny obrovské zásoby ropy. Od té doby se ropný průmysl rychle rozvíjí a jeho vývoz je na vzestupu. Chudoba však zdaleka nekončí a obavy z důsledků pro životní prostředí přetrvávají.
Guyana prochází neuvěřitelnou proměnou z jednoho z nejchudších karibských států v nové Eldorádo fosilní energie. Na mořském dně leží nejméně jedenáct miliard barelů ropy, které mají podle společnosti Exxon hodnotu nejméně 750 miliard amerických dolarů, informuje Tagesschau.
„Díky investicím do ropy jsme posunuli naše hospodářství kupředu, zlepšili infrastrukturu, vzdělání a život Guayanů. Je to obrovský rozvoj,“ uvedl Kemraj Parsram, vládní představitel a ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí.
Hospodářský růst láká mezinárodní investory, např. nově otevřený most přes řeku Demerara je mistrovské dílo inženýrství z Číny.
Čína přímo těží z ropného boomu, spolupracuje na moři se společností Exxon. Polovina z 800 000 obyvatel Guyany však stále žije v chudobě.
Guyana by se mohla stát novým Norskem, pokud bude investovat do sociálního státu. Nebo druhou Venezuelou, kde bohatství vede k nestabilitě. Nebo druhou Nigérií, která trpí extrémním ničením životního prostředí.
Panují obavy o prales, pod hustým porostem se totiž skrývají poklady jako zlato, železo a uran. Kromě čínských společností těží zlato také kanadské společnosti a četní nelegální hledači zlata. Rtuť a další používané chemikálie jsou však škodlivé pro životní prostředí i lidi. V dalších latinskoamerických zemích, Brazílii, Peru a Kolumbii, již padly za oběť zlatu obrovské plochy lesa.
Guyana je rozdělená. Kritici se obávají, že vláda vyjednala s Exxonem špatné smlouvy, které by v případě úniku ropy nezaplatily vše. Obávají se kontaminace ropou, úpadku a korupce. Jiní chovají naději na sociální a hospodářský pokrok.