Summit v Johannesburgu přinesl společnou deklaraci navzdory hlubokým sporům a demonstrativní absenci Spojených států.
První summit skupiny G20 pořádaný na africké půdě skončil v Johannesburgu symbolickým úderem předsednického kladívka, kterým prezident Cyril Ramaphosa formálně ukončil několik dní intenzivních a místy napjatých jednání. Napjatou atmosféru ovlivnila nepřítomnost Spojených států. Administrativa Donalda Trumpa summit bojkotovala, opírajíc se o tvrzení o údajném násilném útlaku bělošských Afričanů v Jižní Africe.
Vzhledem k tomuto postoji nebylo možné uskutečnit tradiční ceremoniální předání předsednictví. Washington plánoval vyslat pouze diplomatického zástupce nižší úrovně, což Pretoria interpretovala jako neúctu k hostitelské zemi. Ramaphosa proto kladívko nepředal svému nástupci osobně a pouze oznámil, že další summit povede americká strana.
Jižní Afrika (i přes zmíněné diplomatické napětí) na summitu prosadila vizi posílené globální spolupráce. Hned na začátku summitu se podařilo přijmout společnou deklaraci zaměřenou na nejpalčivější globální výzvy. Text výslovně potvrzuje závazek bojovat proti chudobě, snižovat nerovnosti a urychlit opatření proti klimatické změně, což byly klíčové priority jihoafrického předsednictví.
Prezident Ramaphosa ve svém závěrečném vystoupení zdůraznil, že svět se nachází v období rostoucí nejistoty a že státy musí prokázat schopnost hledat konsensus ve věcech, které přesahují jednotlivé národní zájmy. Připomněl především nutnost stabilizovat globální bezpečnostní prostředí, zastavit probíhající války a sladit úsilí o řešení klimatické krize s bojem proti extrémní chudobě. Podle něj je výsledný dokument důkazem, že společné priority dokážou převážit nad politickými rozdíly, pokud je mezi státy vůle jednat.
Ekonomičtí analytici hodnotí závěr summitu jako smíšený. Na jedné straně se podařilo přijmout deklaraci, na straně druhé však diplomatický konflikt mezi dvěma významnými členy G20 upozornil na sílící napětí uvnitř skupiny. Ramaphosa přesto vyjádřil přesvědčení, že dohoda je signálem trvajícího závazku ke společnému postupu. Jak uvedl při posledním úderu kladívka, světoví lídři se opět setkají příští rok na americké půdě.