Nový Trumpův mírový plán odráží zhoršující se vojenskou situaci na Ukrajině i fakt, že plán oslabit Putina fungoval jenom částečně.
USA navrhly 21bodový mírový plán pro Ukrajinu, který musí být přijat do 27. listopadu, píše o novém vývoji kolem míru mezi Ukrajinou a Ruskem americký bezpečnostní analytik Stephen Bryen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jej pravděpodobně nepřijme v současné podobě a možná navrhne změny, aby celkové rozhodnutí odložil. USA však varují, že pokud Ukrajina nesouhlasí, stáhnou svou podporu, zatímco prezident Donald Trump naznačil, že toto nemusí být konečná nabídka. Rusko zpočátku tvrdilo, že plán nevidělo, ale nyní jej považuje za dobrý základ pro ukončení své vojenské operace.
Naléhavost tohoto návrhu vyplývá ze zhoršující se vojenské situace na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin znovu vyjádřil přesvědčení, že dosáhne svých vojenských cílů. Ukrajina čelí nicméně i dalším vážným výzvám, včetně korupčního skandálu, který ovlivňuje důvěryhodnost Zelenského, a problémů s financováním z Evropy. Navíc údajné ukrajinské operace v Evropě, včetně sabotáže plynovodu Nordstream, vedly k politickým napětím, přičemž v souvislosti se sabotážními incidenty v Polsku jsou v chodu soudní spory a žádosti o vydání.
Škody na polské železnici byly malé, ale Varšava se je snažila vykreslit jako významné a obvinilo z nich Rusko. Polský premiér Donald Tusk se dostal do potíží, když se ukázalo, že zatčení jedinci byli Ukrajinci, nikoli Rusové, a on bez jakýchkoli důkazů nesprávně naznačil, že pracovali pro Rusko. Podle autorova mínění se Kyjev zřejmě snaží vyprovokovat Evropu k vyslání vojsk, přičemž některé údajné útoky dronů v Evropě pravděpodobně pocházejí z Ukrajiny, nikoli z Ruska. Tvrzení, že drony byly vypuštěny z ruských lodí, postrádala důkazy, protože inspekce nic takového neodhalily. Navzdory tomu se v médiích šíří propaganda.
Trumpova administrativa intenzivně shromažďuje zpravodajské informace, z nichž některé slouží k zaměření se na ruská aktiva (včetně těch na ruském území), ale některé také k posouzení samotné války. Jakékoli závěry, ke kterým dosud dospěli, nejsou veřejně známé. Pozorovatelé hlásí, že Ukrajina ztrácí pracovní sílu, zdroje a území, přičemž klíčová místa jako Pokrovsk jsou v nebezpečí, že padnou do rukou ruských sil. Rusko dosáhlo úspěchů v oblasti ukrajinského Záporoží a prohlásilo, že ovládlo Kupjansk, což Ukrajina popírá.
Kolaps Ukrajiny by mohl destabilizovat Evropu, píše se dále v článku, a zpochybnit důvěryhodnost NATO, což by mohlo vést ke změnám v podpoře vlád ve Francii, Německu, Velké Británii a Rumunsku. Snaha USA a EU oslabit Putina do značné míry selhala.
Bryen ale v závěru píše, že prezident Zelenskyj pravděpodobně vynaloží veškeré úsilí, aby zablokoval 21bodový plán USA. Jak na to zareaguje Trumpova administrativa, je zatím ve hvězdách.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.