Na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému se po dvou týdnech jednání podařilo uzavřít dohodu téměř dvou stovek zemí.
Jak probíhal summit a jaké byly výsledky? Země se shodly na urychlení klimatických opatření, přezkoumání obchodních bariér spojených s ochranou klimatu a na třetinásobném zvýšení financování pro rozvojové státy postižené extrémními klimatickými jevy. Konečný text nově přijaté dohody však opomíjí výslovný plán postupného vyřazení fosilních paliv.
Evropská unie a další státy původně požadovaly, aby závěrečný dokument obsahoval „plán“ na postupné opuštění uhlí, ropy a zemního plynu jakožto hlavních zdrojů globálního oteplování. Po složitých jednáních s ropnými producenty a některými rozvojovými zeměmi však tyto požadavky ustoupily, a finální text se tak zaměřuje pouze na dobrovolné „urychlení“ klimatických kroků a připomíná konsensus dosažený na COP28 v Dubaji.
Dohoda rovněž reflektuje tlak rozvojových států, které požadovaly výraznější finanční podporu při adaptaci na dopady klimatické změny, například povodně či sucho. Dokument stanovuje, že prostředky na adaptaci mají být nejméně ztrojnásobeny do roku 2035, a zavádí dialog o obchodních otázkách.
Absence Spojených států, které summit bojkotovaly, zvýraznila roli Brazílie i dalších zemí v udržení multilateralismu. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva označil uzavření dohody za úspěch a „COP pravdy“, kde podle něj zvítězila věda a mezinárodní spolupráce. Zároveň summit provázely protesty a incidenty.
Během summitu COP30 došlo k několika dramatickým incidentům, kdy domorodé komunity z Amazonie, které protestují proti odlesňování a ničení jejich tradičních území, vnikly na některé části areálu summitu a zablokovaly jeho vstupy. Kromě toho v areálu vyhořela část komplexu, což vedlo k evakuaci účastníků a několika hodinám přerušení jednání. Požár podle hasičů údajně vznikl z technických příčin. Incidenty ukázaly, že klimatická jednání se odehrávají v kontextu místních sociálních a environmentálních konfliktů.
Analytici poukazují na to, že COP30 nepřinesl radikální posun ve fázi vyřazení fosilních paliv, jedno z hlavních témat tedy nemělo dostatečnou podporu. Mnozí účastníci odcházeli z Belemu zklamáni, že se nepodařilo vypracovat jasnou cestu pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice, který by byl závazný pro všechny státy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.