Za tři týdny zemřelo při útocích přes 300 lidí. V zemi nyní řádí bezpilotní zařízení a lidé umírají ještě rychleji než dříve. OSN varuje: neposílejte tam další zbraně a drony.
Válka v Súdánu vstupuje do další, ještě ničivější fáze. Jen během prvních tří říjnových týdnů zemřelo při útocích dronů nejméně 306 lidí a další stovky byly zraněny. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk veřejně varoval před stále častějšími útoky na civilní obyvatelstvo. Drony totiž v současnosti představují jednu z největších hrozeb pro súdánské civilisty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) mají letos na svědomí většinu civilních obětí konfliktu. Útoky jsou připisovány oběma hlavním stranám války – súdánským ozbrojeným silám (SAF) i polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Zasahují přitom místa, která by měla být před válečnými operacemi chráněna: domovy, tržiště, nemocnice, tábory pro vysídlené obyvatele, elektrárny i zdroje vody.
Mimořádně alarmující
Za mimořádně alarmující považuje OSN útoky na místa, kam se uchýlili lidé, kteří už jednou před válkou uprchli ze svých domovů. V první polovině října zasáhly podle OSN drony připisované vládním silám úkryty pro vysídlené obyvatele v Ghubeishu a El Nuhudu v Západním Kordofánu. Zemřelo nejméně 25 civilistů včetně žen a dětí.O několik dní později udeřil dron připisovaný RSF na skupinu vysídlených lidí poblíž lokality AbuShendi v Modrém Nilu. Lidé se tam živili neformální těžbou zlata. Útok si podle dostupných údajů vyžádal nejméně 31 obětí, převážně žen a dětí.
Ještě tragičtější pak byl útok z 18. října v Dibabu v Západním Kordofánu. Dron zasáhl přepravní vozidlo a při takzvaném „double tap“ útoku – tedy opakovaném úderu na stejné místo – zemřelo nejméně 139 lidí. Taková taktika je obzvlášť nebezpečná. První útok může přilákat lidi, kteří se snaží obětem pomoci, a následný úder pak zasáhne právě je. Terčem útoků se stávají také zdravotnická zařízení. Například 11. října byl zasažen nemocniční areál Um Darfa v Modrém Nilu. Dva zdravotníci byli vážně zraněni a nemocnice musela přestat fungovat. Ničení nemocnic, vodních zdrojů nebo elektrické infrastruktury má přitom mnohem širší dopad než samotné ztráty na životech. Každý zničený zdroj vody, nemocnice nebo elektrárna zhoršuje podmínky pro přežití desetitisíců lidí a může vyvolat další vlnu útěků.
Vysidlování a humanitární krize
Podle představitele OHCHR Seifa Maganga vedou útoky na civilisty a infrastrukturu k dalšímu vysídlování obyvatel a prohlubují už tak jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti. Jedním z nejhorších incidentů posledních dnů byl útok z 19. října na tržiště Amiet a oblast Todach v Abyei, sporném a ropném regionu ležícím mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Útok si vyžádal více než 80 mrtvých. Na místo jako první dorazili příslušníci mírové mise OSN UNISFA. Podle velitele pákistánského praporu Muhammada Farooqa hořely prakticky všechny obchody.Mírové jednotky vyslaly hasiče a záchranné týmy a více než 27 zraněných převezly do nemocnice v Todachu.
Vysoký komisař OSN Volker Türk vyzval obě strany, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a přestaly útočit na civilisty a civilní objekty. Zároveň upozornil na další problém, bez kterého nelze současný konflikt pochopit: přísun zbraní ze zahraničí. „Širší mírové úsilí musí řešit pokračující příliv zbraní, který konflikt živí,“ uvedl Türk a zdůraznil, že skutečný a dlouhodobý mír může vzniknout pouze na základě politické dohody, která bude respektovat lidská práva a zároveň zajistí odpovědnost za spáchané zločiny.