Francouzský parlament schválil mimořádný rozpočtový zákon, který má zajistit základní fungování státu na začátku roku 2026.
Rozpočtové opatření v zemi bylo přijato poté, co se zákonodárcům nepodařilo dosáhnout shody na plnohodnotném rozpočtu, čímž se fiskální debata odkládá minimálně do ledna. Takzvaná zvláštní rozpočtová norma umožňuje státu i bez schváleného rozpočtu nadále vybírat daně a financovat své výdaje prostřednictvím dluhu. Prakticky jde o prodloužení rozpočtového rámce z roku 2025. Očekává se, že zákon projde i horní komorou parlamentu, Senátem, a vstoupí v platnost ještě před koncem roku. K přijetí provizoria přistoupila vláda premiéra Sébastiena Lecornua poté, co páteční jednání o rozpočtu ztroskotala na neshodách mezi politickými stranami. Neúspěch jednání zároveň znovu otevřel otázku, jak chce vláda v příštích letech dostat pod kontrolu veřejné finance.
Podle dosavadních kompromisů by se schodek veřejných financí měl v roce 2026 snížit pouze nepatrně – na zhruba 5,3 procenta hrubého domácího produktu. To je jen minimální zlepšení oproti letošnímu roku. Původně přitom kabinet usiloval o výraznější konsolidaci a cílil na deficit pod pěti procenty. Francie tak zůstává jednou ze zemí eurozóny s nejvyšším rozpočtovým schodkem, což bedlivě sledují jak investoři, tak ratingové agentury.
Politická situace ve Francii přitom vládě manévrovací prostor výrazně omezuje. Menšinový kabinet čelí silně fragmentovanému parlamentu, v němž se rozpočtové spory staly v posledních letech opakovanou příčinou vládních krizí. Od předčasných voleb v roce 2024, po nichž prezident Emmanuel Macron přišel o relativní většinu, je prosazování klíčových zákonů stále obtížnější. Prezident Macron podle vládní mluvčí vyzval ministry, aby byl plnohodnotný rozpočet schválen co nejdříve. Časový tlak však zvyšuje pravděpodobnost, že premiér sáhne k ústavnímu nástroji umožňujícímu prosadit zákon bez hlasování parlamentu, kroku, kterému se dosud snažil vyhnout. Takový postup by mohl vyvolat pokusy o vyslovení nedůvěry ze strany krajní pravice či radikální levice. Bez podpory socialistických poslanců by však tyto iniciativy pravděpodobně neměly šanci na úspěch. Právě jejich postoj tak může rozhodnout o dalším osudu rozpočtu.
Rozprava o plnohodnotném rozpočtu má v Národním shromáždění pokračovat v týdnu od 5. ledna. Do té doby bude francouzský stát fungovat v režimu rozpočtového provizoria, které má zabránit institucionálnímu ochromení země.