Bulharsko mělo rozšířit eurozónu již v roce 2024, ale nedbalost vlády při přípravách a nesplnění kritérií pro přijetí tyto plány zmařily. Přistoupení znemožnila především vysoká inflace, která občas dosahovala dvouciferných hodnot.
I nyní ECB a Evropská komise přimhouřily oko. Referenční hodnota inflace ve výši 2,8 procenta, kterou stanovily, byla totiž v Bulharsku dosažena jen těsně (2,7 procenta) a s velkou dávkou dobré vůle. Kritici hovoří spíše o zkreslování skutečnosti. Stejně jako v případě Chorvatska, které vstoupilo do eurozóny v roce 2023, nemusela být bulharská inflace měřena podle celkového průměru všech členských států, zmiňuje web Tagesschau.
Pro výpočet byly vybrány určité země s obzvláště vysokou a obzvláště nízkou inflací – aby to pěkně sedělo. V případě Chorvatska to byl neúspěch: země se opakovaně dostává na titulní stránky novin, protože inflace je tam po zavedení eura obzvláště vysoká. Toho se bojí i Bulhaři, proto je zavedení eura málo populární. Ve většině průzkumů se téměř polovina obyvatelstva vyjadřuje skepticky nebo proti euru.
Na tomto místě je třeba zmínit, že bulharská měna lev byla ve skutečnosti navázána na společnou měnu už v době zavedení eura v roce 1999.
Jak dále uvádí Tagesschau, ekonomika země je velmi robustní: Bulharsko zaznamenává záviděníhodný ekonomický růst ve výši tří procent, což je dvojnásobek průměru EU. Po zavedení eura by mělo dojít k přilákání mnoha investic. Podniky doufají v nové příležitosti. Silnější integrace do Evropské unie by také měla zvýšit tlak na lepší kontrolu tradičně silné korupce.
Podrobnější informace získáte zde v němčině.