Po čtyřech letech je ruská společnost soudržnější, sebevědomější a méně závislá na Západu než před začátkem války.
Nad otázkou, proč se Rusové doposud masově nepostavili válce na Ukrajině se snažila najít odpověď ruská politoložka se specializací na řešení konfliktů Anna Matjejevová pro Responsible Statecraft. Matjejevová působí na Ruském ústavu při Kings College ve Velké Británii.
Po rozpadu Sovětského svazu se Rusko dlouho potýkalo s nejasnou národní identitou, která oscilovala mezi odmítnutím komunistické minulosti a snahou o přiblížení Západu, uvádí její článek v úvodu. Válka na Ukrajině však tento stav zásadně proměnila. Během téměř čtyř let konfliktu se velká část ruské společnosti semkla kolem nově formovaného souboru národních představ, které posílily podporu státu i prezidenta Vladimira Putina. Západní očekávání, že ekonomické sankce či vysoké ztráty oslabí ruskou odolnost, se podle dostupných indicií nenaplňují.
Ruská veřejnost přijala narativ, že země čelí existenčnímu ohrožení ze strany Západu, což posílilo patriotismus i ochotu mužů vstupovat do armády. Kritika války je vnímána jako společensky nepřijatelná a potenciálně nebezpečná. Mnozí Rusové považují konflikt za obranný a nevyhnutelný, přestože to byla právě Moskva, kdo Ukrajinu napadl. Útoky na ruské území a příběhy civilistů z okupovaných oblastí navíc posílily pocit ohrožení.
Významnou roli hraje podle autorčina hodnocení i ekonomika. Navzdory bezprecedentním sankcím ruské hospodářství několik let rostlo a ve společnosti převládá optimismus. Válečné podmínky stimulují technologické inovace a stát i soukromý sektor je aktivně propagují. Součástí nové identity je také přesvědčení, že ruský sociální model – založený na nízkých daních, levných službách a silné roli státu – je výhodnější než západní alternativy.
Kulturní oblast zažívá v současných podmínkách renesanci. Po počátečním šoku z „rušení“ ruské kultury na Západě se pozornost obrátila dovnitř země. Vznikají nová divadla, galerie a kulturní centra, roste domácí cestovní ruch a na scénu vstupují noví umělci, kteří zaplňují prostor po těch, kteří odešli do exilu. Zároveň sílí přesvědčení, že Rusko představuje „tradiční Evropu“, což oslovuje i část liberálně orientovaných občanů.
Výsledkem je společnost, která je soudržnější, sebevědomější a méně závislá na Západu než před začátkem války. Tyto proměny ruské identity podle autorky zajišťují, že veřejná ochota pokračovat v konfliktu přetrvá i v dohledné budoucnosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.