Evropanům nezbývá než americkému prezidentovi nabídnout ústupky: například nerostné suroviny v Grónsku.
Evropa i Grónsko čelí bezprecedentnímu tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který otevřeně usiluje o získání ostrova pro Spojené státy, napsala analýza Al Džazíry před středečním jednáním mezi Dánskem a USA.
Grónsko je sice součástí Dánska a od roku 2009 má širokou autonomii, ale jeho plná nezávislost je zatím vzdálená kvůli ekonomické závislosti. Po nedávných událostech – bombardování Venezuely a únosu prezidenta Nicolase Madura – si evropští lídři uvědomili, že Trumpovy hrozby nejsou rétorika, ale reálný plán.
Dánsko má v Arktidě jen omezené vojenské kapacity a proti americké síle by neobstálo. USA navíc už na ostrově provozují významnou základnu a podle existující dohody mohou budovat další. Evropa proto volí diplomatickou strategii, kterou článek přirovnává k „transatlantickému judu“: snaží se Trumpovu energii přesměrovat a přesvědčit ho, že posílení NATO je lepší cesta než jednostranná anexe. Německo, Británie i vedení NATO navrhují zvýšení alianční přítomnosti na ostrově.
Americký prezident Trump však zůstává neústupný. Požaduje víc, než mu umožňuje stávající dohoda, a neváhá zpochybňovat samotnou budoucnost NATO. Evropané tak stojí před dilematem: buď mu ustoupit, nebo riskovat rozpad aliance. Teoreticky by mohli tlačit na vyhlášení grónského referenda o nezávislosti, čímž by odpovědnost přenesli na samotné Gróňany, ale zatím tuto cestu odmítají.
Nejpravděpodobnějším výsledkem se tak jeví kompromis – například dohoda o přístupu USA ke grónským nerostným surovinám a posílení americké vojenské přítomnosti. Takovou dohodu by Trump mohl prezentovat jako vítězství a Evropě by umožnil zachovat alespoň základní soudržnost NATO.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.