Domácí slabost se projevuje i geopolitickou slabostí Francie. Vojenský vzestup Německa posune politické těžiště Evropy víc na východ.
Německo prochází největším zbrojním vzestupem od konce studené války a tato proměna vyvolává v Evropě směs obdivu a nervozity, napsal článek agentury Bloomberg. Berlín se zavázal investovat do roku 2029 více než 500 miliard eur do obrany a už nyní míří k cíli vydávat 3,5 % HDP na armádu – tedy mnohem rychleji, než NATO požadovalo. Zatímco aliance tento krok vítá jako příklad odhodlání čelit Rusku, část evropských států, zejména Francie, sleduje německý růst s obavami.
Paříž, tradiční vojenská mocnost s vlastní jadernou kapacitou, oceňuje, že Německo konečně přebírá větší díl odpovědnosti. Zároveň ale cítí ohrožení: německý průmysl má díky obrovským investicím potenciál zastínit francouzský obranný sektor a posunout politické těžiště Evropy více na východ. Francouzští představitelé upozorňují, že domácí slabost oslabuje i francouzský geopolitický vliv, zatímco Německo se stává nejen ekonomickým, ale i vojenským gigantem.
Pod vedením kancléře Friedricha Merze Německo uvolnilo rozpočtová pravidla, aby mohlo rychle modernizovat armádu a posílit odstrašení vůči Rusku. Zatímco severské státy, Pobaltí a Polsko také masivně investují, žádná země se neblíží německému tempu ani objemu. Tradiční mocnosti jako Francie, Itálie či Španělsko mají omezený fiskální prostor a nemohou držet krok.
Přestože je německé zbrojení úzce koordinováno s NATO, vztahy s Francií zůstávají napjaté. Paříž se cítila obejita při německé iniciativě European Sky Shield i při nákupu amerických stíhaček F‑35. Nejambicióznější společný projekt – budoucí evropský stíhací systém FCAS – se potácí kvůli sporům mezi francouzským Dassaultem a německým Airbusem o rozdělení práce.
Rostoucí německá síla zároveň posiluje jeho vliv v EU i NATO. Německo je díky své ekonomice nejlépe připraveno poskytovat klíčové „strategické enablers“ – protivzdušnou obranu, vesmírné zpravodajství či logistiku – oblasti, kde je Evropa dosud závislá na USA. Někteří američtí představitelé dokonce žertují, že jednou by vrchní velitel NATO mohl být Němec.
Do evropských debat však vstupuje i německá domácí politika. Vzestup krajně pravicové AfD vyvolává obavy, co by se stalo, kdyby se tato strana dostala k moci a převzala kontrolu nad nově posílenou armádou. Analytici upozorňují, že nejde jen o Německo – populistické síly rostou napříč Evropou –, ale kombinace silné armády a politické nejistoty je pro sousedy znepokojivá.
Celkově článek Bloombergu ukazuje Evropu v přerodu: Německo se z ekonomického obra mění i v mocnost vojenskou, což přináší nové příležitosti pro kolektivní obranu, ale také staronové obavy z narušení křehké rovnováhy mezi evropskými státy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.