Tři pilíře seskupení Čína, Indie a Rusko sledují rozdílné priority.
Analýza tureckého výzkumníka Buraka Elmaliho pro noviny Asia Times míní, že se seskupení BRICS+ v době druhé Trumpovy administrativy dostává do hluboké strategické krize. Autor tvrdí, že zatímco Trumpova nově ustavená Rada míru funguje jako rychlý, centralizovaný a vysoce transakční nástroj zahraniční politiky, BRICS+ zůstává pomalým, konsenzuálním a vnitřně rozporným blokem, který nedokáže držet krok s dynamikou současné diplomacie.
Podle Elmaliho se ukazuje, že BRICS+ nikdy nebyl skutečně revoluční projekt, ale spíše reformistická platforma fungující v rámci logiky OSN. Jeho tři hlavní pilíře – Čína, Rusko a Indie – sledují rozdílné priority, což vede k absenci jasného vedení i společné ambice. Čína chce využít BRICS+ k oslabení dominance amerického dolaru, Rusko se stále více opírá o čínský trh a Indie si pečlivě udržuje strategickou autonomii, odmítá být „buď–anebo“ aktérem a nechce se stát nástrojem žádné mocnosti.
Rozšíření BRICS na BRICS+ představuje krok, který sice zvýšil geografický dosah, ale zároveň dramaticky oslabil soudržnost. Noví členové přinášejí protichůdné regionální zájmy i rozdílnou míru napojení na západní finanční systém, což prakticky znemožňuje pokrok v klíčových tématech, například právě v dedolarizaci.
Autor také upozorňuje, že dočasná legitimita Trumpova Rada míru (Board of Peace) je svázána s mandátem OSN, který vyprší koncem roku 2027. Do té doby se kolem této rady vytvářejí nové návyky bilaterální spolupráce, do nichž se zapojují regionální mocnosti jako Egypt, Turecko či Saúdská Arábie. BRICS+ podle článku riskuje, že v tomto období zůstane mimo hru a bude nabízet jen symbolická prohlášení bez skutečné akceschopnosti.
Klíčovým testem pro trumpovskou Radu míru má být Gaza: pokud se ambiciózní plány na stabilizaci a rekonstrukci nepodaří naplnit, projekt se může rychle rozpadnout. Ani případné selhání Rady míru by však automaticky neposílilo BRICS+, který podle autora trpí strukturální paralýzou a neschopností nabídnout alternativní řešení.
Celkově článek vykresluje BRICS+ kriticky jako blok bez jasného směru, který v éře rychlých bilaterálních dohod a osobní diplomacie ztrácí relevanci a stává se spíše pasivním pozorovatelem vlastního multipolárního snu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.