Politolog Petr Drulák píše o důvodech, proč americký prezident mluví za saúdského prince, který ve skutečnosti zaujal ke konfliktu s Íránem tichý postoj.
Saúdská Arábie je největším světovým vývozcem ropy, významným zákazníkem na řadě globálních trhů, světovou finanční velmocí i klíčovým hráčem v Perském zálivu. Svými penězi i přítomností nejposvátnějších míst islámu na svém území má rovněž důležitou autoritu v arabském i širším muslimském světě. Její korunní princ a faktický vládce, Muhammad bin Salmán, se chce od války, která zuří v jeho sousedství, držet co nejdál. Raději nic nekomentuje. O to aktivněji dnes za něho mluví americký prezident.
Saúdská Arábie považuje Írán za rivala a vztahy mezi oběma zeměmi oscilují. Dlouhá léta ani neudržovaly diplomatické vztahy a v Jemenu vedly zástupnou válku: Saúdové se zde marně pokoušeli porazit Hussíje podporované Íránem. Před třemi lety se je Číně podařilo smířit; obě regionální velmoci patří k největším čínským dodavatelům ropy a říše středu nestojí o to, aby se tak důležité obchodní vztahy komplikovaly konflikty. Od té doby byly saúdsko-íránské vztahy poměrně korektní.
Naopak, USA jsou spojencem, ale komplikovaným. Na jednu stranu zemi chrání, na druhou ji zatahují do zbytečných konfliktů. Prezident Joe Biden navíc měl tendenci udělovat princovi lekce z lidských práv, což vztahy narušilo. Lidskoprávní poučování od Trumpa nehrozí, ale válka proti Íránu je podstatně větší výzva. Princ dobře chápe, že destabilizuje celý region a jeho zemi nic dobrého nepřinese. Nemluvě o íránských útocích na americké cíle v Saúdské Arábii a o íránské hrozbě zničit saúdská ropná zařízení v případě americko-izraelského útoku na ta íránská.
Po loňských americko-izraelských útocích na Írán telefonoval íránskému prezidentovi a vyjádřil mu svoji účast. V posledních měsících dával Washingtonu najevo, že nechce být do žádné protiíránské akce zatažen. V probíhající válce odsoudil íránské útoky na Saúdskou Arábii, či spíše na tamní americké cíle. Ale jinak mlčí a žádné odvetné akce nepodniká.
Role bin Salmánova mluvčího se překvapivě ujal prezident Donald Trump. Říká, že ho princ přesvědčuje, aby ve válce pokračoval. Americký mediální mainstream, který má jinak na Trumpa spadeno, vysvětluje na základě „důvěryhodných zdrojů“ z USA i Saúdské Arábie, že tomu tak skutečně je. Oč jde?
Nejspíše se jedná o lež. Ale má o něco delší nohy než obvyklé Trumpovo výmysly, jejichž životnost se měří na dny či dokonce jen hodiny. Umožňuje prezidentovi odvrátit pozornost od sionistických sítí, jimiž se nechal do války zatáhnout, a ukázat, že o válku stojí i Arabové. Takové odvrácení pozornosti mohou podpořit i média jako New York Times. Trumpa i Netanjahua sice nesnáší, ale jinak jsou Izraeli nakloněné a nestojí o růst antisionistických či dokonce antisemitských nálad v USA. Sám princ není v situaci, kdy by si mohl dovolit veřejně popřít, co Trump říká, a vyvolat jeho hněv. Naopak, Íráncům může vše po straně vysvětlit.
Nelze však ani vyloučit, že Trump tentokrát říká pravdu a saúdský vládce ho skutečně přesvědčuje, aby Írán zničil. Nabízela by se dvě vysvětlení. Ačkoliv bin Salmán o válku nestál, USA a Izrael ho útokem na Írán postavily do nové situace. Může ji vyhodnocovat jako příležitost k fatálnímu oslabení nejvýznamnějšího regionálního rivala. Na druhou stranu těžko si může myslet, že Peršané z regionu jen tak zmizí, či že jejich nutně šíitská vláda bude jedna ruka se sunnitským wahábistickým režimem v Saúdské Arábii.
Je proto také možné, že bin Salmán Trumpovi jen říká, co chce slyšet. Může mít reálné obavy, aby Američané neutekli z války, kterou spustili; nebylo by to poprvé. Saúdská Arábie a další hostitelé amerických základen, Emiráty, Katar, Bahrajn, by pak zůstali sami tváří tvář rozzlobenému Íránu, jehož vojenská síla násobně přesahuje jejich schopnosti. Ať už je tomu jakkoliv, saúdský princ určitě nestojí o to, aby mu americký prezident dělal mluvčího.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!