Politolog Petr Drulák píše, že sbližování USA, Izraele a SAE má nejen regionální dopady, ale také znamená spoluodpovědnost za genocidní násilí.
Íránská válka utužila západní orientaci Spojených arabských emirátů. Již před válkou byly hlavní americkou oporou v Perském zálivu, což z nich učinilo terč nejintenzivnějších íránských útoků na místní americkou infrastrukturu ale i ryze emirátské cíle; naposledy terminál ve Fujaiře. Důsledkem toho posilují vztah k Západu dvěma přelomovými kroky: přijímají vojenskou pomoc od Izraele a vystupují z OPEC. S USA a Izraelem však Emiráty pojí ještě jedna mnohem méně medializovaná skutečnost – odpovědnost za probíhající genocidu.
Když izraelští vojáci přijeli do Emirátů s raketami protivzdušné obrany, bylo to poprvé, kdy izraelská armáda vstupuje do arabské země v roli ochránce a nikoliv agresora. Rovněž poprvé sdílel Izrael svoji „železnou kupoli“ s někým jiným. Po týdnech utajovaní se Izraelci pochlubili a hlavní západní média začala oslavovat nové přátelství. Široce citován je anonymní emirátský představitel, podle něhož jeho země ve válce zjistila, kde jsou její skuteční přátelé; vedle Izraele odkazuje také k podoře USA a Evropy.
Cudně je pomíjen fakt, že pokud by Emiráty nepropůjčily své území a vzdušný prostor americko-izraelským útokům, žádnou protivzdušnou obranu před íránskými protiútoky by nepotřebovaly. Saúdská Arábie s Kuvajtem to začínají chápat. Když se Trump předminulý týden rozhodl, že „osvobodí“ lodě, které Írán blokuje v Hormúzské úžině, obě země Američanům uzavřely vzdušný prostor a Trump musel svůj pokus odpískat.
Není jisté, zda nedávné rozhodnutí Emirátů vystoupit z Organizace zemí vyvážejících ropu souvisí s jejich vděkem nebo vychází z vnitřních zájmů. Každopádně se tím v Abú Dhabí zavděčili Washingtonu a dali facku svému někdejšímu spojenci Saúdské Arábii, která OPEC řídí. Nejvyšší představitelé Emirátů a Saúdské Arábie byli po léta v mnoha ohledech na jedné lodi. Jde o příslušníky arabské aristokracie, kteří svým zemí vládnou tvrdou rukou, ropné bohatství směřují do modernizace, dobře vycházejí s Američany a odmítají šíření íránského či tureckého vlivu.
Lišili se však v postoji k radikálnímu islámu. Zatímco Saúdská Arábie se hlásí k fundamentalistickému wahábismu a nemá problém podporovat fundamentalisty i v zahraničí, Emiráty udržují doma umírněnost a islamisty se snaží oslabovat i venku. Když se Saúdská Arábie a Emiráty před deseti lety společně zapojily do krvavé války v Jemenu, šly tam se společným cílem čelit nástupu Hússijů podporovaných Íránem. Ale každý podporoval jiné protihussijské síly. Když se koncem loňského roku jejich jemenští chráněnci pustili do sebe, obě regionální velmoci se téměř ocitly ve válce. Emiráty silnějšímu sousedovi nakonec ustoupily. Když dnes opouštějí OPEC, možná Saúdům také trochu vystavují účet za loňské ponížení.
Emiráty se také nepřímo účastní války v Súdánu. Ačkoliv se k tomu veřejně nehlásí, diplomaticky i finančně podporují povstalecké jednotky RSF, které bojují proti súdánské vládě podporované islamisty. Převážně arabští povstalci postupují vůči provládním ne-arabským kmenům s brutalitou, kterou řada pozorovatelů včetně mise OSN označuje za genocidu.
Emirátská podpora genocidní války by nebyla možná bez souhlasu Anglosasů: povstalci spolupracují s britskými žoldnéřskými firmami a ve Washingtonu předstírají, že nevědí, oč jde. Sem tam vysocí představitelé odsoudí masové zločiny, aby pak pokrčili rameny.
Nikdo nečeká, že by se USA angažovaly vojensky. Ale mohly by sáhnout ke svému oblíbenému nástroji – sankcím. Z kongresu opakovaně zaznívají požadavky, aby povstalecká RSF byla zařazena na seznam teroristických organizací, což by podstatně ztížilo jejich zahraniční podporu. Ale vše vyznívá do prázdna. Přitom před několika týdny ve Washingtonu teroristický seznam o jednu súdánskou skupinu rozšířili. Přibyla súdánská větev Muslimského bratrstva, o níž se opírají vládní síly. USA tím daly najevo, ke komu mají blíže.
Spojenectví USA, Izraele a Emirátů stvrzují genocidní války. V Gaze, jižním Libanonu či Súdánu. Pokud bereme výroky amerických a izraelských představitelů alespoň z poloviny vážně, genocidou hrozí i Íránu. Pokud by je Írán nedokázal odstrašit hrozbou rozsáhlých regionálních i globálních škod, nejspíše by ho čekal osud Palestinců či nearabských Súdánců.
Na jedné straně tím politický Západ zrazuje své tak často omílané hodnoty. Na druhé straně jen potvrzuje svoji historickou trajektorii. Evropští kolonialisté běžně vyhlazovali neposlušné obyvatelstvo Ameriky, Asie, Afriky či Austrálie. Nebo zotročovali. Evropští a američtí křesťané s židy a arabskými muslimy po staletí organizovali tento výnosný obchod. Dnešní partnerství USA, Izraele a Emirátů má nač navazovat.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!