Případ výletní lodi MV Hondius, na které se objevil nebezpečný hantavirus, vyvolal rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů.
Několik států nyní dohledává pasažéry po celém světě, připravují se evakuace a karantény. Světová zdravotnická organizace (WHO) však zároveň zdůrazňuje, že situaci nelze srovnávat s počátkem pandemie covidu-19. Španělské zdravotnické úřady aktuálně prověřují další možný případ hantaviru u ženy v Alicante. Podle tamního ministerstva zdravotnictví cestovala stejným letem jako nizozemská pasažérka z výletní lodi, která později zemřela v Jihoafrické republice. Pacientka byla preventivně izolována. Lékaři u ní zaznamenali kašel a celkovou únavu. Výsledky testů zatím nebyly definitivně potvrzeny. Epidemioložka WHO Maria Van Kerkhove zdůraznila, že hantavirus se šíří zcela jinak než koronavirus SARS-CoV-2. Podle ní nejde o virus s vysokou schopností komunitního přenosu a současná situace nepředstavuje počátek nové globální pandemie. WHO upozorňuje, že hantavirus se běžně přenáší především kontaktem s hlodavci nebo jejich sekrety, nikoliv běžným mezilidským šířením. Experti však připouštějí, že v některých vzácných případech může dojít i k přenosu mezi lidmi, zejména při velmi blízkém kontaktu. Právě tuto možnost nyní epidemiologové intenzivně vyšetřují.
MV Hondius vyplula začátkem dubna z Argentiny na plavbu po jižním Atlantiku a Antarktidě. Původně turistická expedice se ale během několika týdnů změnila v rozsáhlou mezinárodní zdravotní operaci. Dosud byly v souvislosti s lodí potvrzeny nejméně tři oběti a několik dalších nakažených. WHO eviduje minimálně pět potvrzených případů hantaviru spojených s plavbou. Situaci komplikuje dlouhá inkubační doba, která může trvat až šest týdnů. Zdravotnické úřady proto pokračují v dohledávání pasažérů, kteří loď opustili ještě před vyhlášením poplachu. Kritiku vyvolalo zejména zjištění, že desítky lidí vystoupily během zastávky na ostrově Svatá Helena bez okamžitého trasování kontaktů. Někteří následně pokračovali komerčními lety do dalších zemí. Do pátrání po potenciálně nakažených se zapojily úřady v Evropě, Africe i dalších částech světa. Nizozemsko například dohledává cestující z letu Johannesburg–Amsterdam, na kterém se nacházela infikovaná žena z výletní lodi. Pozornost vyvolal také případ letušky společnosti KLM, která po letu onemocněla. Testy však nakonec hantavirus nepotvrdily. Další podezřelé případy hlásí Velká Británie. Dva britští občané byli již nakaženi potvrzeně a třetí možný případ se objevil na vzdáleném britském teritoriu Tristan da Cunha v jižním Atlantiku. Případ spojený s lodí eviduje také Švýcarsko. Jihoafrické a švýcarské laboratoře navíc analyzují variantu viru, která může ve výjimečných situacích umožnit přenos mezi lidmi.
Španělsko pak připravilo rozsáhlá bezpečnostní opatření pro své občany z paluby lodi. Čtrnáct Španělů po příjezdu na Tenerife podstoupí až 45denní karanténu. Izolace proběhne ve specializovaném zařízení Hospital Central de la Defensa Gómez Ulla, které vzniklo po epidemii eboly v roce 2014 a bylo využíváno také během pandemie covidu-19. Spojené státy i Velká Británie zároveň organizují speciální evakuační lety pro své občany.
Hantaviry tvoří skupinu virů přenášených především hlodavci. Člověk se obvykle nakazí vdechnutím částic z kontaminovaného prachu nebo trusu.
Virus může vyvolat dvě závažná onemocnění:
- hantavirový plicní syndrom, který napadá plíce a může způsobit těžké selhání dýchání,
- hemoragickou horečku s postižením ledvin.
Přestože jde o nebezpečné infekce s relativně vysokou úmrtností, odborníci upozorňují, že hantavirus není srovnatelný s covidem z hlediska rychlosti a rozsahu šíření.