Některé čtvrti hlavního města bez elektřiny až 22 hodin. OSN označila blokádu za protiprávní a omezující právo Kubánců na rozvoj a přístup k potravinám, zdravotní péči nebo vodě.
Kuba podle ministra energetiky Vicenteho de la O Levyho zcela vyčerpala zásoby nafty i topného oleje. Zemi to uvrhlo do nejhorších výpadků elektřiny za poslední desetiletí. Národní energetická síť je podle něj v „kritickém“ stavu a země nemá žádné rezervy. Výpadky proudu v Havaně dramaticky narostly a některé čtvrti zůstávají bez elektřiny až 22 hodin denně. Síť nyní funguje výhradně na domácí ropu, zemní plyn a obnovitelné zdroje, přičemž část solární kapacity je kvůli nestabilitě sítě nevyužitelná.
Země se podle ministra snaží dovážet palivo navzdory americké blokádě, ale globální růst cen ropy a dopravy v souvislosti s konfliktem USA–Izrael–Írán situaci dále komplikuje. Od ledna 2026, kdy americký prezident Donald Trump pohrozil clem všem zemím vyvážejícím palivo na Kubu, přestaly ropu dodávat i dřívější klíčové státy jako Mexiko a Venezuela. Od prosince dorazil na ostrov pouze jediný velký tanker – ruská loď Anatolyj Kolodkin –, která v dubnu poskytla krátkodobou úlevu.
OSN: Blokáda je protiprávní
Blokáda trvá již čtyři měsíce a ochromuje veřejné služby na ostrově s téměř deseti miliony obyvatel. OSN minulý týden označila americkou blokádu za protiprávní, protože podle ní omezuje právo Kubánců na rozvoj a podkopává jejich přístup k potravinám, vzdělání, zdravotní péči a vodě.
Trump zároveň stupňuje tlak na Kubu od chvíle, kdy USA v lednu zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, a prohlásil, že očekává, že bude mít „tu čest převzít Kubu“. Kritici tvrdí, že americká politika prohlubuje humanitární krizi, která vede k uzavírání škol, kolapsu zdravotnictví a devastaci turistického sektoru.