Německý politický hlavní proud není schopen řešit hospodářské problémy země a obrací se k zahraniční politice jako náhražky za potřebné reformy.
V Německu rychle roste politické riziko, protože se viditelně rozpadá tradiční politický střed, analyzuje situaci v sousední zemi analytik Diego Fassnacht pro Global Risk Monitor (redakce má k dispozici). Podle citovaných průzkumů veřejného mínění výrazně posiluje AfD, zatímco CDU/CSU i SPD ztrácejí podporu. Pokud by se tyto výsledky potvrdily i ve volbách, AfD by se stala nejsilnější stranou v zemi a dosavadní středové strany by už nedokázaly působit jako stabilizující síla německé politiky.
Fassnacht v analýze zdůrazňuje, že AfD už nelze chápat jen jako okrajovou protestní stranu. Její růst podle něj odráží hlubší nespokojenost se současným vývojem země. Tradiční strany ztrácejí důvěryhodnost, protože nejsou schopné nabídnout řešení stagnace, průmyslového úpadku a rostoucích fiskálních tlaků. Politický střed se tak z faktoru stability mění na zdroj nejistoty, míní analýza.
Zdrojem problémů je deindustrializace
Hlavní příčinou tohoto vývoje je zhoršující se ekonomická situace v Německu. Výrazně oslabují energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou chemie, hutnictví, papírenský průmysl, sklo nebo keramika. Celkově klesá průmyslová výroba a autor tvrdí, že Německo nečelí jen dočasnému oslabení, ale viditelné deindustrializaci. K tomu přispívají vysoké ceny energií, náklady spojené se zelenou transformací, sankce, slabá zahraniční poptávka i rostoucí regulační zátěž.
Nejnovější data nepotvrzují žádné skutečné oživení průmyslu. Produkce v průmyslovém sektoru dál klesá, včetně výroby strojů, která je pro německou ekonomiku klíčová. To je politicky důležité, protože právě průmysl, automobilový sektor, chemie a navázané dodavatelské řetězce tvořily sociální a ekonomický základ německé střední třídy.
Autor zároveň upozorňuje, že se průmyslové oslabení začíná promítat i na trhu práce. Klesá počet zaměstnaných, především v průmyslu, zatímco rostou pracovní místa ve veřejných službách, školství a zdravotnictví. To znamená, že Německo neztrácí jen pracovní dynamiku, ale nahrazuje produktivní průmyslová pracovní místa zaměstnáním napojeným na stát.
Exportní model oslabuje
Vedle toho oslabuje i německý exportní model. Vývoz do Spojených států klesá a zároveň sílí tlak ze strany Číny. Autor z toho vyvozuje, že starý model německého růstu, založený na silném exportu, už nedokáže spolehlivě kompenzovat domácí hospodářské slabiny. Německo tak ztrácí další pilíř své dosavadní ekonomické stability.
Fassnachtova analýza se také věnuje vnitřní blokaci současné vládní koalice. Vláda podle autora nedokáže prosadit viditelné reformy, protože je svázána rozpory mezi sociálními výdaji, náklady na migraci, obrannými závazky, vysokými cenami energií, daňovým tlakem a rostoucí obsluhou dluhu. Každé možné řešení je politicky problematické: škrty vyvolávají sociální konflikt, vyšší daně oslabují investice a další zadlužení jen oddaluje problém bez skutečného řešení.
Zahraniční politika jako náplast na domácí paralýzu
V této situaci se vláda obrací na zahraniční politiku, kde může působit rozhodněji. Témata jako Ukrajina, NATO, obranné výdaje nebo geopolitika jí umožňují vystupovat aktivně, i když doma zůstává paralyzovaná. Fassnacht v tom vidí riziko, že zahraniční politika začne sloužit jako náhrada za neprovedené hospodářské reformy a že silná rétorika nahradí skutečnou ekonomickou obnovu.
Pro investory není nejdůležitější otázka, zda se AfD okamžitě dostane do vlády. Podstatné je, že v Německu rychle roste takzvaná politická riziková přirážka. Slábnoucí průmysl, úbytek pracovních míst v produktivních sektorech, horší exportní výkonnost, nefunkční koalice a sílící opozice se podle autora navzájem posilují. Německo tak už není jen ekonomicky slabší zemí, ale stává se i zdrojem politické nestability v samotném centru Evropy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.