Francouzský prezident Emmanuel Macron podpořil symbolické zrušení historických zákonů, které v koloniích legalizovaly otroctví.
Francouzský prezident Emmanuel Macron otevřel novou debatu o tom, jak se má Francie vyrovnat se svou koloniální minulostí a dědictvím otroctví. Při příležitosti 25. výročí zákona, kterým země jako první na světě uznala otroctví a obchod s otroky za zločin proti lidskosti, podpořil symbolické zrušení historických královských dekretů známých jako CodeNoir. Ty v 17. a 18. století právně upravovaly postavení zotročených lidí ve francouzských koloniích a formálně nikdy nebyly zrušeny.Macron označil pokračující existenci těchto dokumentů za „urážku republiky“ a zároveň za rozpor s hodnotami moderní Francie. Vyzval proto vládu, aby podpořila legislativní návrh směřující k jejich definitivnímu odstranění z právního systému.
Návrh již získal podporu parlamentního výboru a nyní jej čeká hlasování v obou komorách francouzského parlamentu.Francouzský prezident též zároveň znovu otevřel mimořádně citlivou otázku reparací za období otroctví. Přestože připustil, že debatu nelze dál odkládat, současně varoval před „falešnými sliby“. Podle něj neexistuje způsob, jak historickou nespravedlnost plně napravit nebo vyčíslit její skutečné dopady.
Macronův opatrný postoj odráží dlouhodobé dilema francouzské politiky. Francie tradičně prosazuje model republikánského universalismu, který zdůrazňuje rovnost občanů bez ohledu na rasový či etnický původ. Kritici však upozorňují, že tento přístup často zakrývá přetrvávající strukturální nerovnosti a problémy spojené s koloniální minulostí země.Historici navíc připomínají, že Francie patřila mezi nejvýznamnější evropské mocnosti zapojené do transatlantického obchodu s otroky. V objemu přepravy zotročených Afričanů ji v Evropě předstihly pouze Británie a Portugalsko. Otroctví bylo ve Francii poprvé zrušeno během Francouzské revoluce v roce 1794, avšak Napoleon Bonaparte jeho praktikování v některých koloniích znovu obnovil. Definitivní zákaz přišel až v roce 1848.
Debata o reparacích se v posledních letech objevuje stále častěji nejen ve Francii, ale i v dalších bývalých koloniálních mocnostech. Zastánci odškodnění argumentují tím, že ekonomické a sociální důsledky otrokářství jsou patrné dodnes, zejména v zámořských územích a komunitách potomků zotročených lidí. Odpůrci naopak varují před obtížnou vymahatelností podobných kroků i před rizikem další polarizace společnosti.