Tichá dohoda mezi ukrajinskou vládou a neonacisty vede k porušování ukrajinských zákonů zakazujících propagaci nacismu. Západ mlčí: hlavní je oslabit Rusko.
Ukrajinská autorka Marta Havryško v článku pro Responsible Statecraft tvrdí, že snaha Západu vyvracet ruskou propagandu o „denacifikaci“ vedla v případě Ukrajiny k opačnému extrému: k vytváření dojmu, že v ukrajinské armádě žádní neonacisté neexistují. Tato představa je nicméně neudržitelná, protože některé jednotky mají historické vazby na krajní pravici a stále používají symboliku spojenou s nacismem.
Připomíná, že pluk Azov vznikl v roce 2014 v neonacistickém prostředí a byl dříve kritizován za extremistickou ideologii i symboliku. Po ruské invazi však podle textu došlo k jeho rychlé „rebrandizaci“ a k tomu, že západní média i politici začali jeho minulost bagatelizovat.
Podle autorky se podobné vzorce objevují i u dalších ukrajinských jednotek, například 3. útočné brigády nebo dobrovolnických formací, které používají insignie inspirované SS, Black Sun či Wolfsangelem.
Není to estetický problém
Havryško uvádí konkrétní příklady velitelů a jednotek, kteří podle ní otevřeně používají nacistickou symboliku, a tvrdí, že tato praxe je v ukrajinské armádě čím dál více normalizována. Nejde přitom jen o estetický problém, nýbrž o politický, historický a právní. Zároveň autorka upozorňuje, že takové jednání je ve skutečnosti v rozporu s ukrajinskými zákony o paměti národa, které zakazují propagaci nacismu, ale v tomto kontextu nejsou vymáhány.
Tato situace má podle autorky tři hlavní důsledky: přispívá k historickému revizionismu, poskytuje Rusku snadný propagandistický materiál a vytváří právní i politické rozpory uvnitř samotné Ukrajiny.
Účel světí prostředky?
Nehledě na tyto okolnosti, ukrajinská vláda i Západ tolerují přítomnost extremistů v armádě kvůli válečné nutnosti a závislosti na bojové síle těchto jednotek. Od ruské invaze v roce 2022 zaplavili krajně pravicoví aktivisté a sítě ukrajinský bezpečnostní a obranný sektor. Podle článku tak vzniká vzájemná závislost mezi státem a radikálními skupinami, která se postupně institucionalizuje.
Západní partneři tolerují přítomnost extremistů v ukrajinských ozbrojených silách, dokud tito extremisté pokračují v boji a oslabují Rusko. Je tu ale další důvod, proč se většinou nevyjadřují k ideologii a symbolům nacismu v ukrajinské armádě: uznání této skutečnosti by znamenalo přiznat nepříjemnou pravdu – že problém neonacismu na Ukrajině není pouhým výmyslem Kremlu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
