Čínská ekonomika zpomaluje, přesto zůstává jedním z hlavních motorů světového růstu

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla o 4,3 %, což představuje zpomalení oproti prvnímu čtvrtletí, kdy růst dosáhl pěti procent.

Jde o nejnižší tempo růstu za více než tři roky, přesto se stále jedná o jednu z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik světa. Otázkou proto není ani tak samotné zpomalení, jako spíše to, zda představuje přechod k vyspělejšímu a stabilnějšímu modelu hospodářství nebo upozorňuje na hlubší strukturální problémy. Navzdory pomalejšímu růstu totiž čínský zahraniční obchod zůstává mimořádně silný.

Export největším tahounem

Červnový export meziročně vzrostl o 27 % a překonal i velmi dobré květnové výsledky. Významnou roli sehrála rostoucí světová poptávka po čínských elektromobilech, bateriích, fotovoltaických technologiích i produktech souvisejících s rozvojem umělé inteligence. Díky tomu dosáhla země obchodního přebytku přesahujícího 125 miliard dolarů. Právě export je dnes hlavním tahounem čínského hospodářství. Současně ale ukazuje určitou nerovnováhu. Zatímco výroba a zahraniční prodej zboží rostou velmi rychle, domácí spotřeba zůstává poměrně opatrná.

Spotřeba domácností stále pozadu

Část ekonomů upozorňuje, že dlouhodobě by bylo žádoucí, aby se na růstu více podílela také poptávka samotných čínských domácností. Jedním z důvodů nižší spotřeby je vývoj na realitním trhu. Nemovitosti byly po mnoho let hlavním způsobem ukládání úspor čínských rodin. Poté, co se developerský sektor dostal do problémů a ceny bytů začaly klesat, se řada domácností stala při utrácení mnohem obezřetnější. Svou roli sehrály také zkušenosti z období pandemie covidu-19, během níž byla řada měst vystavena přísným omezením.

Čínský trh práce

Pozornost ekonomů poutá rovněž trh práce. Přestože technologický a exportní sektor pokračuje v růstu, vznik nových pracovních míst zaostává zejména u mladých absolventů. Ti stále častěji nacházejí zaměstnání později nebo přijímají práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci. Slabší růst mezd pak dále omezuje ochotu domácností více utrácet.

Na druhou stranu někteří ekonomové připomínají, že zpomalování růstu nemusí být samo o sobě negativním jevem. Čína je dnes druhou největší ekonomikou světa a u takto rozsáhlých ekonomik je přirozené, že se tempo růstu postupně snižuje. Podobným vývojem prošly v minulosti například Japonsko nebo Jižní Korea poté, co dosáhly vysoké úrovně ekonomického rozvoje. Růst přes čtyři procenta by navíc většina vyspělých ekonomik považovala za mimořádně příznivý výsledek.

Proměna ekonomické struktury

Současně probíhá proměna samotné struktury čínského hospodářství. Země se snaží postupně omezovat závislost na investicích do nemovitostí a stále více podporuje moderní průmysl, výzkum, umělou inteligenci, polovodiče, elektromobilitu nebo obnovitelné zdroje energie. Tyto obory již dnes představují významnou část čínského exportního úspěchu a mají být jedním z pilířů dalšího rozvoje. Čínská vláda zatím nenaznačuje, že by plánovala rozsáhlé stimulační balíčky, jaké byly využívány po světové finanční krizi v roce 2008. Prioritou zůstává stabilizace veřejných financí a postupné snižování zadlužení některých regionů a státních podniků. Vzhledem k tomu, že průměrný hospodářský růst se stále pohybuje v blízkosti vládního cíle, Peking zatím nevidí důvod k razantním zásahům.

Vliv vývoje ve světě

Další vývoj však bude ovlivňovat také situace ve světě. Nejistota kolem obchodních vztahů se Spojenými státy, napětí na Blízkém východě i možné zdražení ropy mohou růst čínské ekonomiky zpomalit. Současně ale zůstává Čína jedním z nejvýznamnějších světových výrobců a exportérů a její hospodářský vývoj bude i nadále výrazně ovlivňovat světovou ekonomiku. Současná čísla tak lze interpretovat dvěma způsoby. Pro jedny představují varování, že dosavadní model založený především na exportu naráží na své limity. Jiní je naopak vnímají jako přirozenou součást přechodu od mimořádně rychlého růstu k vyspělejší a stabilnější ekonomice. Jisté je, že období obrovského růstu je pravděpodobně minulostí, Čína však i nadále zůstává jedním z hlavních motorů světového hospodářství.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.