Důvěra občanů ve vládu a veřejné instituce patří mezi nejdůležitější ukazatele kvality demokratického státu. Ovlivňuje ochotu lidí dodržovat zákony či se účastnit voleb.
Zatímco v mnoha demokratických zemích se v posledních letech hovoří o rostoucí nedůvěře vůči politickým institucím, nejnovější mezinárodní průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) naznačuje, že se tento trend začíná stabilizovat. Přesto zůstává zásadní problém: většina občanů má stále pocit, že jejich hlas nemá na rozhodování politiků skutečný vliv. Výraznou výjimkou je Švýcarsko, které se již řadu let umísťuje na předních příčkách světových žebříčků důvěry ve stát i veřejné instituce.
Švýcarsko na špici
Nejnovější studie OECD, která zahrnovala 38 zemí, ukázala, že právě Švýcaři nejen nejvíce důvěřují své vládě, ale zároveň mají ze všech sledovaných států nejsilnější pocit, že mohou politické dění skutečně ovlivňovat. Tento výsledek je natolik výjimečný, že jej mnozí politologové označují za unikát mezi moderními demokraciemi. Průzkum OECD ukázal, že v průměru pouze čtyři z deseti obyvatel sledovaných zemí vyjadřují své vládě vysokou nebo alespoň střední důvěru. To sice představuje mírné zlepšení oproti předchozím letům, zároveň však potvrzuje, že většina demokratických států stále zápasí s nízkou důvěrou veřejnosti. Ještě výraznější rozdíly se objevují při otázce, zda lidé věří, že mohou ovlivňovat politická rozhodnutí. Napříč všemi 38 zeměmi uvedla pouze přibližně třetina respondentů, že mají pocit, že politický systém skutečně naslouchá lidem, jako jsou oni. Podle OECD právě tento pocit představuje jednu z největších výzev současných demokracií. Občané totiž stále častěji očekávají možnost podílet se na rozhodování nejen jednou za několik let během voleb, ale průběžně.
Výjimečnost alpské země
Švýcarsko představuje v tomto směru zcela výjimečný případ. Přibližně 62 % obyvatel uvedlo, že své vládě důvěřuje, což je nejvyšší hodnota ze všech sledovaných zemí. Ještě zajímavější je jiný údaj – téměř dvě třetiny Švýcarů jsou přesvědčeny, že jejich hlas má na politické rozhodování skutečný vliv. Žádná jiná země podobného výsledku nedosáhla. Vysoká důvěra se navíc netýká pouze vlády. Švýcaři ve značné míře důvěřují také policii, soudům, kantonálním úřadům, médiím i politickým stranám. Právě poslední údaj je v evropském kontextu mimořádný. Zatímco ve Francii důvěřuje politickým stranám přibližně 15 % obyvatel, v Itálii okolo 22 % a v Německu přibližně čtvrtina respondentů, ve Švýcarsku vyjadřuje politickým stranám důvěru téměř polovina obyvatel. Stejně optimisticky Švýcaři hodnotí i schopnost státu řešit budoucí výzvy. Více než polovina věří, že země dokáže úspěšně snižovat emise skleníkových plynů, vhodně regulovat umělou inteligenci, přijímat rozhodnutí s ohledem na budoucí generace nebo upravit nepopulární zákony, pokud se ukáže, že nefungují. Ve většině ostatních zemí jsou podobně optimistické odpovědi výrazně méně časté.
Referenda, federalismus a přímá demokracie
Vysoká důvěra není výsledkem náhody ani národní povahy. Politologové ji spojují především se způsobem fungování švýcarského politického systému. Základním prvkem je přímá demokracie, která občanům umožňuje pravidelně rozhodovat prostřednictvím referend o důležitých zákonech i ústavních změnách. Pokud se veřejnost s rozhodnutím parlamentu neztotožní, může vyvolat referendum a zákon odmítnout. Občané proto nemají pocit, že by museli čekat čtyři nebo pět let na další volby, aby mohli vyjádřit svůj nesouhlas. Dalším důležitým faktorem je konsenzuální způsob vládnutí. Ve švýcarské spolkové vládě jsou tradičně zastoupeny největší politické strany, které spolu musejí hledat kompromisy.
Vítěz voleb tak zpravidla nezískává úplnou moc a poražené strany nejsou z vládnutí zcela vyloučeny. Díky tomu se větší část společnosti může ztotožnit s výsledným politickým rozhodováním. Neméně významnou roli hraje federalismus. Švýcarské kantony disponují rozsáhlými pravomocemi a řada rozhodnutí se přijímá na regionální nebo místní úrovni. Občané jsou tak politikům mnohem blíže a mohou jejich činnost lépe kontrolovat. Vysoké důvěře napomáhá i dlouhodobá ekonomická stabilita, nízká míra korupce, kvalitní veřejná správa a vysoká transparentnost státních institucí. Právě kombinace těchto faktorů vytváří prostředí, ve kterém lidé mají pocit, že stát funguje předvídatelně a spravedlivě.
V Česku důvěra chybí
Oproti Švýcarsku Česká republika dlouhodobě nepatří mezi země s vysokou důvěrou ve vládu. Výsledky se navíc výrazně mění podle aktuální politické situace. Podle pravidelných průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) i agentury STEM důvěra ve vládu v posledních letech výrazně kolísala a často patřila mezi nejnižší ústavní instituce vůbec. V roce 2022 a zejména v průběhu roku 2023 důvěra ve vládu Petra Fialy klesla na historicky velmi nízké hodnoty, když jí důvěřovala přibližně jen čtvrtina obyvatel. Hlavními důvody byly vysoká inflace, energetická krize, obavy z poklesu životní úrovně i nespokojenost s tempem vládních reforem. V průběhu roku 2024 a 2025 se situace začala mírně stabilizovat. Nejnovější dostupné průzkumy z roku 2026 ukazují, že vládě svou nedůvěru nadále vyjadřuje většina společnosti. Česká republika se tak pohybuje přibližně kolem průměru nebo mírně pod průměrem zemí OECD a výrazně zaostává za státy, jako jsou Švýcarsko, Finsko nebo Dánsko.