V posledních letech se v Evropě stále častěji objevují zprávy o takzvaných „masožravých bakteriích“ v pobřežních vodách. Existuje důvod k obavám?
Ve skutečnosti se jedná o bakterie rodu Vibrio, které jsou přirozenou součástí mořských ekosystémů již miliony let. Novým fenoménem není jejich existence, ale skutečnost, že se v důsledku oteplování moří rozšiřují do oblastí, kde se dříve vyskytovaly jen výjimečně nebo vůbec. Rostoucí teplota oceánů a moří mění podmínky pro život celé řady mikroorganismů, včetně těchto bakterií. Odborníci předpokládají, že s pokračujícím oteplováním budou vhodné podmínky pro růst těchto bakterií vznikat stále častěji i v evropských pobřežních vodách.
Rod Vibrio
Rod Vibrio zahrnuje více než 150 známých druhů bakterií. Naprostá většina z nich je pro člověka neškodná a plní důležitou úlohu v mořských ekosystémech. Pouze několik druhů je schopno vyvolat onemocnění. Největší pozornost je věnována bakteriím Vibrio vulnificus, které mohou způsobit závažné infekce měkkých tkání a krevního oběhu, a dále druhu Vibrio parahaemolyticus, jenž bývá častou příčinou střevních onemocnění po konzumaci kontaminovaných mořských plodů. Do stejného rodu patří také Vibrio cholerae, jehož některé kmeny způsobují choleru. V evropských vodách jsou však obvykle nalézány jiné, neepidemické varianty tohoto druhu.
Bakterie rodu Vibrio mají specifické nároky na prostředí. Nejlépe prospívají v teplejších pobřežních vodách, zejména tam, kde je nižší slanost, například v ústích řek, lagunách nebo brakických mořích. K jejich intenzivnímu množení dochází zpravidla tehdy, když teplota vody překročí přibližně dvacet stupňů Celsia. Právě proto jsou nejvyšší koncentrace těchto bakterií zaznamenávány během letních měsíců, kdy se voda dlouhodobě ohřívá.
Bakterie nejsou masožravé
Pojem „masožravé bakterie“, který se často objevuje v médiích, není z odborného hlediska správný. Žádná bakterie lidskou tkáň skutečně „nepožírá“. Některé kmenyvšak produkují enzymy a toxiny, které mohou poškodit okolní tkáně a způsobit jejich odumírání. Tento proces, označovaný jako nekróza, může u neléčených pacientů postupovat velmi rychle a ve vzácných případech vyústit až v amputaci postižené končetiny. Právě tento dramatický průběh dal vzniknout populárnímu, avšak nepřesnému označení „masožravé bakterie“.
K infekci může dojít dvěma základními způsoby. Prvním je kontakt otevřené rány s kontaminovanou mořskou vodou. Riziko představují nejen větší poranění, ale i drobné oděrky, čerstvé chirurgické jizvy, ekzémy nebo popáleniny, kterými mohou bakterie proniknout do podkoží.
Konzumace syrových ryb není bez rizik
Druhou cestou je konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených mořských plodů, především ústřic, mušlí a dalších mlžů, kteří během svého života filtrují velké množství mořské vody a mohou bakterie ve svých tkáních hromadit. Průběh onemocnění závisí na způsobu nákazy. Po požití kontaminovaných mořských plodů se obvykle během několika hodin až dvou dnů objeví bolesti břicha, vodnatý průjem, nevolnost, zvracení, horečka nebo zimnice. Ve většině případů jde o poměrně mírné střevní onemocnění, které během několika dnů spontánně odezní. Mnohem závažnější může být infekce vzniklá proniknutím bakterií do otevřené rány. Zpočátku se projevuje zarudnutím, bolestí a otokem v místě poranění, později se mohou tvořit puchýře a zánět se může rychle šířit do okolních tkání. Pokud není včas zahájena léčba, může dojít k rozsáhlému poškození měkkých tkání, průniku bakterií do krevního oběhu a následnému rozvoji sepse, která představuje život ohrožující stav.
Závažné případy jsou vzácné
Přestože závažné případy poutají největší mediální pozornost, je důležité zdůraznit, že jsou poměrně vzácné. Většina zdravých lidí prodělá případnou infekci lehce nebo vůbec neonemocní. Významně vyšší riziko komplikací mají především osoby s oslabenou imunitou, diabetici, senioři, pacienti s chronickým onemocněním jater, lidé po transplantacích nebo osoby léčené imunosupresivy. U těchto skupin je doporučována zvýšená opatrnost při koupání i při konzumaci syrových mořských plodů. Ještě před několika desetiletími byly vibriózy považovány především za problém tropických a subtropických oblastí.
Současná situace se však postupně mění. Největší nárůst počtu případů byl zaznamenán v zemích kolem Baltského moře, zejména ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Německu a Polsku. Bakterie byly opakovaně zachyceny také v Severním moři a podél pobřeží Nizozemska, Belgie, Francie i Spojeného království.
Ostražitost neznamená paniku
Neznamená to, že by se jednalo o epidemii nebo že by evropská pobřeží byla nebezpečná. Jde spíše o důsledek skutečnosti, že se mořská voda v letních měsících stále častěji ohřívá na teploty, které bakteriím umožňují intenzivní množení. Přesto zůstávají vibriózy v evropském měřítku vzácným onemocněním. Každoročně jsou hlášeny pouze stovky případů, zatímco miliony lidí tráví dovolenou u moře bez jakýchkoliv zdravotních komplikací. Odborníci proto opakovaně zdůrazňují, že není důvod k panice.
Jednoduchá prevence
Smyslem zveřejňovaných informací není vyvolávat obavy z koupání v moři, ale zvýšit povědomí o jednoduchých preventivních opatřeních a umožnit včasné rozpoznání případné infekce. Prevence je přitom velmi jednoduchá. Doporučuje se nevstupovat do mořské vody s otevřenou ranou nebo ji před koupáním důkladně překrýt voděodolným krytím. Pokud dojde ke kontaktu poranění s mořskou vodou, je vhodné ránu co nejdříve omýt čistou vodou a vydezinfikovat.
Rizikovým osobám se doporučuje vyhýbat se konzumaci syrových nebo nedostatečně tepelně upravených mořských plodů, především ústřic. Pokud se po koupání objeví rychle se šířící zarudnutí, silná bolest, otok nebo horečka, je vhodné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc, protože právě včasné zahájení antibiotické léčby významně snižuje riziko závažných komplikací.
Ilustrační foto: CDC/James Gathany (PHIL #7815), Public domain, via Wikimedia Commons
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.