Nástup nového kolumbijského prezidenta Abelarda de la Espriella znamená výrazný obrat v bezpečnostní i zahraniční politice země.
Pravicový politik, který se během kampaně profiloval jako zastánce tvrdého postupu proti ozbrojeným skupinám a narkotikům, převzal 7. srpna prezidentský úřad a vzápětí získal silný signál podpory z Washingtonu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila záměr spolupracovat s Kongresem na schválení bezpečnostního balíčku v hodnotě jedné miliardy dolarů.
Tradiční partner USA v regionu
Pro Spojené státy není Kolumbie novým partnerem. Naopak patří k jejich nejdůležitějším bezpečnostním spojencům v Latinské Americe. Americká pomoc proudí do země ve velkém měřítku již od začátku tohoto století, kdy vznikl Plan Colombia. Ten kombinoval podporu bezpečnostních složek, boj proti obchodu s drogami a programy zaměřené na posílení státních institucí.
Podle amerického Kongresu přesáhla americká pomoc Kolumbii mezi lety 2000 a 2018 deset miliard dolarů. Přispěla k obnovení kontroly vlády nad částí území a k oslabení povstaleckých struktur, zejména Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Výsledky však nebyly jednoznačné. Přestože se bezpečnostní situace v některých obdobích výrazně zlepšila, původní cíl zásadně omezit výrobu kokainu se nepodařilo dlouhodobě naplnit. Americký vládní kontrolní úřad již dříve upozornil, že produkce kokainu po určitém období znovu výrazně rostla. Součástí kritiky Plan Colombia byly také případy závažného porušování lidských práv ze strany bezpečnostních složek.
Reakce na bezpečnostní problémy v zemi
De la Espriellův nástup proto nepředstavuje pouze změnu politické orientace. Je také reakcí na bezpečnostní problémy, které se v některých částech země v posledních letech znovu prohloubily. Kolumbie sice v roce 2016 uzavřela historickou mírovou dohodu s FARC (levicová kolumbijská povstalecká organizace, která od roku 1964 vedla ozbrojený boj proti vládě a později se výrazně zapojila také do obchodu s drogami), konflikt tím ale neskončil.
Část bývalých bojovníků se k ozbrojenému násilí vrátila a o území i příjmy z nelegální ekonomiky soupeří také Národní osvobozenecká armáda (ELN) a různé ozbrojené kriminální skupiny. Ty už často nemají původní ideologický charakter povstaleckých hnutí. Jejich hlavním motivem jsou příjmy z kokainu, nelegální těžby, vydírání a dalších aktivit. Právě zde se nový prezident ostře rozchází se svým levicovým předchůdcem Gustavem Petrem.
Rozchod z politikou Gustava Petra
Petro se pokoušel o takzvanou politiku „totálního míru“, jejímž součástí byla jednání a příměří s několika ozbrojenými organizacemi. Tento přístup však nepřinesl očekávané výsledky. Kritici tvrdí, že některé skupiny využily příměří k posílení svých pozic, zatímco násilí v některých regionech pokračovalo. De la Espriella naopak tvrdí, že prostor pro další vyjednávání skončil. Ve svém prvním projevu po nástupu do funkce slíbil „porazit narkoterorismus“ a oznámil, že jeho vláda bude stavět především na síle státu, armádě a policii. Mezi jeho předvolební návrhy patřilo také ničení laboratoří na výrobu kokainu a výstavba rozsáhlých vězeňských zařízení. Země je klíčovým producentem kokainu a podle amerických údajů pochází naprostá většina kokainu zachyceného na americkém trhu právě z Kolumbie.
USA se zajímají o produkci drog
Washington proto vnímá Kolumbii nejen jako zemi, kde je třeba omezit produkci drog, ale také jako důležitý bod pro širší regionální bezpečnostní strategii. Trumpova administrativa v poslední době klade na boj proti drogovým kartelům větší důraz a usiluje o užší spolupráci bezpečnostních složek v Latinské Americe. Úspěch nové strategie proto nebude záviset pouze na schopnosti armády likvidovat ozbrojené skupiny nebo ničit laboratoře. Stát bude muset současně získat trvalou kontrolu nad odlehlými oblastmi, kde mají ozbrojené organizace ekonomické i sociální zázemí. Zkušenost z minulých desetiletí ukazuje, že samotná vojenská síla problém výroby drog neodstranila.
Psali jsme:
- Latinská Amerika se stává laboratoří technologické nadřazenosti
- Nová rovnováha Peru mezi Čínou a USA
- V čele peruánské diplomacie je bývalý zaměstnanec americké ambasády
- Brazilský platební systém je Trumpovi trnem v oku
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.