Čína během své zelené transformace masivně urychluje výstavbu jaderných elektráren, protože státem řízený model umožňuje rychlejší a levnější projekty než na Západě.
Zahraniční experti upozorňují, že čínské firmy vyrábějí komponenty ve velkém předem, což kontrastuje s pomalými a drahými dodavatelskými řetězci v USA či Evropě. Od roku 2016 Čína uvedla do provozu 27 nových bloků, zatímco USA pouze dva, a díky kontinuální výstavbě si udržuje jedinečné know‑how, upozornil článek novin South China Morning Post.
Čínský program se opírá o standardizované tlakovodní reaktory Hualong One a CAP1000, které domácí průmysl dokáže téměř celé vyrobit sám. Nízké úrokové sazby státních úvěrů výrazně snižují náklady – podle odhadů mohou vyrovnané náklady na elektřinu(LCOE) klesnout až na 42 dolarů/MWh, tedy zhruba polovinu nákladů při běžném komerčním financování. Díky tomu Čína rychle směřuje k cíli 110 GW do roku 2030 a pravděpodobně brzy překoná USA v celkové jaderné kapacitě.
Přesto jaderná energie tvoří jen asi 5 % čínského energetického mixu, i když v některých provinciích dosahuje až třetiny výroby. Růst spotřeby elektřiny – loni přes 10 bilionů kWh – nutí Peking využít všechny nízkouhlíkové zdroje, protože obnovitelné zdroje vyžadují rozsáhlé bateriové úložiště a přenosové kapacity. Jaderné elektrárny poskytují stabilní výkon, který pomáhá udržet rovnováhu v síti.
Další expanzi však brzdí nedostatek vhodných pobřežních lokalit, protože po havárii vjaponské elektrárně Fukušima Čína zastavila výstavbu ve vnitrozemí. Pobřežní místa pojmou asi 163 reaktorů, což nestačí k plánovaným 400–500 GW do roku 2060. Vnitrozemské elektrárny narážejí na rizika sucha a kontaminace řek, ale nové typy reaktorů – rychlé neutronové či thoriové reaktory na roztavené soli – by mohly tato omezení zmírnit. Jejich komerční nasazení však zatím brzdí technické problémy.
Celý text najdete zde.