Jak odlišné chronotypy ovlivňují, jak jíme a jak naše tělo reaguje na jídlo?
Na naše zdraví podle výzkumů nemá vliv jen to, co jíme, ale také to, kdy jíme, napsal článek BBC. Vědecká disciplína zvaná chrononutrice ukazuje, že načasování jídel ovlivňuje metabolismus, regulaci krevního cukru, hlad a ukládání tuků. Studie potvrzují, že naše tělo pracuje odlišně ráno a večer, protože je řízeno cirkadiánním rytmem.
Hlavní jídlo během dne
Výzkumy ze Španělska ukazují, že lidé, kteří jedí hlavní jídlo dříve během dne, hubnou rychleji než ti, kteří obědvají později. Pozdní jídla zhoršují kontrolu krevního cukru, protože se překrývají s vyšší hladinou melatoninu před spaním, což vede k horší produkci inzulinu. U některých genetických variant může pozdní stravování dokonce zvyšovat riziko diabetu 2. typu.
Pozdní jídlo zvyšuje hlad
Pozdní jídlo také zvyšuje hlad následující den, protože narušuje hormony regulující sytost, a podporuje ukládání tuků. U lidí s genetickou predispozicí k obezitě může mít načasování jídel ještě výraznější dopad. Studie z Francie navíc ukazuje, že pozdní snídaně souvisí s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, zatímco delší noční půst prospívá srdci.
Naše chronotypy – zda jsme „ranní ptáče“ nebo „sovy“ – ovlivňují, kdy jíme a jak naše tělo reaguje na jídlo. Večerní typy mají pozdější vrchol citlivosti na inzulin a jsou náchylnější k horší kontrole glukózy a přibírání. K tomu se přidává i kvalita spánku, která ovlivňuje chutě a tendenci sahat po energeticky bohatých potravinách.
Pravidelné stravování
Praktické doporučení je jíst pravidelně, během dne volit vláknité sacharidy a večer lehčí, ideálně proteinové jídlo. Večer mohou pomoci potraviny podporující spánek, například ořechy, semínka nebo tryptofanové zdroje bílkovin (například krůtí, kuřecí, vepřové maso, ryby nebo vejce). Největší jídlo dne je podle expertů vhodné zařadit dříve a večeři jíst alespoň tři hodiny před spaním.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.