Spojené státy a Kanada byly po desetiletí příkladem toho, jak může hluboká ekonomická propojenost prospívat oběma stranám. Právě proto je natolik významný současný spor.
Americké zavedení 50% cla na přibližně 20 miliard dolarů kanadského zboží a následná kanadská odveta nejsou jen další epizodou Trumpovy celní politiky. Ukazují, jak rychle se může z ekonomického partnerství stát nástroj politického nátlaku.Kanada je přitom na Spojených státech mimořádně závislá. Přibližně 73 % jejího exportu míří na americký trh.
Pro Kanadu tedy není jednoduché americké odběratele nahradit Evropou nebo Asií, i když právě o diverzifikaci obchodních vztahů se vláda premiéra Marka Carneyho snaží. Kanada může hledat nové partnery, ale žádný z nich nemá takovou geografickou blízkost, velikost trhu a propojení výrobních řetězců jako USA.A právě v tom spočívá hlavní problém cel. Clo není jen poplatek, který zaplatí zahraniční výrobce. Pokud se například kanadský výrobek kvůli 50% clu výrazně prodraží, americký dovozce ho může začít nakupovat méně, případně přenese vyšší náklady do ceny pro zákazníka. Kanadští výrobci tak mohou přijít o část amerického trhu, zatímco američtí spotřebitelé mohou platit více. Odvetná cla pak stejným mechanismem zdraží americké zboží v Kanadě.
Rizika obchodní války
Obchodní válka proto může poškodit obě ekonomiky, i když jejich dopad nebude stejně velký. Kanada je na americkém trhu závislejší než USA na Kanadě. Pro Washington je tedy Kanada menším ekonomickým protivníkem, zároveň však důležitým dodavatelem surovin, energií a součástí pro průmysl. Problém navíc není pouze v konečných výrobcích. Moderní výroba je založena na přeshraničních dodavatelských řetězcích – součástka může několikrát překročit hranici, než vznikne finální produkt. Každé nové clo tak může celý proces prodražit. Spor má ale i širší politický rozměr.
Donald Trump dlouhodobě používá cla nejen jako ekonomický nástroj, ale také jako prostředek vyjednávání. Kanada naopak odmítá přijmout, že by její přístup k obchodním partnerům měl být určován Washingtonem. Carney dokonce uvedl, že americké požadavky zasahovaly do kanadské schopnosti uzavírat vlastní obchodní dohody a dotýkaly se také otázky francouzského jazyka a québecké kultury. Konflikt tak překračuje hranice obchodní politiky a dotýká se samotné kanadské představy o suverenitě.
Ironií současného sporu je, že USA a Kanada mají jednu z nejpropojenějších ekonomik na světě. Právě takové propojení přináší obrovské výhody v době spolupráce – ale zároveň vytváří zranitelnost ve chvíli, kdy se obchod stane nástrojem politického konfliktu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.