Raphaël Glucksmann oficiálně vstoupil do prezidentského souboje o Elysejský palác s cílem zastavit vzestup krajní pravice.
Glucksmannova kandidatura není jen dalším oznámením před volbami v roce 2027. Ukazuje hlubší problém francouzské levice: zatímco krajní pravice Marine Le Penové dlouhodobě vede průzkumy, levicové strany se stále nedokážou dohodnout, koho postaví proti ní.
Glucksmann versus Mélenchon
Glucksmann se snaží nabídnout voličům něco, co ve francouzské politice v posledních letech výrazně chybí – umírněnou, proevropskou levici, která se jasně staví za Ukrajinu a liberální demokracii, ale zároveň nechce pokračovat v politice Emmanuela Macrona. Jeho soupeřem na levici je především Jean-Luc Mélenchon.
Ten má výraznější a lépe organizované voličské jádro, zároveň však představuje pro část umírněných levicových voličů problém. Jeho ostře protiestablishmentová politika, kritika evropských institucí a kontroverzní postoje k zahraniční politice z něj dělají kandidáta, kolem něhož se středolevice jen obtížně sjednotí. Jeho levicový oponent Glucksmann však může do druhého kola postoupit pouze tehdy, pokud se mu podaří získat dostatečně silnou pozici už v prvním. Pro roztříštěnou levici je to problém: několik kandidátů může dohromady reprezentovat významnou část společnosti, ale pokud každý získá jen několik procent, žádný z nich nemusí postoupit a právě to se může stát i v roce 2027.
Proměna francouzské politiky
Francouzská politika se v posledních letech výrazně proměnila. Tradiční socialisté ztratili část svého někdejšího vlivu, gaullistická pravice se propadla a Emmanuel Macron dokázal vytvořit vlastní politický střed, který na čas překreslil tradiční dělení mezi levicí a pravicí. Po jeho druhém mandátu však tento střed ztrácí sílu a prostor se znovu otevírá dvěma opačným pólům – nacionalistické pravici a radikální levici.A právě z této situace může těžit Marine Le Penová. Její Národní sdružení se už nesnaží pouze mobilizovat protestní voliče. Dlouhodobě se snaží působit jako strana připravená převzít vládu. Přestože Le Penová čelila právním problémům a její politická budoucnost není zcela jistá, její strana zůstává nejsilnější silou v průzkumech prvního kola. Glucksmann se proto snaží vytvořit třetí možnost: ani Le Penová, ani Mélenchon, ani návrat k Macronovi. Jeho problém je ale stejně zásadní: může být příliš umírněný na to, aby sjednotil levici, a příliš levicový na to, aby získal voliče středu.
Potenciál levice hlavního proudu
Glucksmann už ukázal, že určitý potenciál má. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 vedl alianci mainstreamové levice, která získala přibližně 14 procent hlasů. To z něj udělalo jednoho z nejvýraznějších představitelů francouzské středolevice. Do prezidentských voleb je ale cesta mnohem delší.Rozhodující proto nebude jen jeho osobní popularita. Bude záležet na tom, zda se podaří zabránit opakování scénáře, kdy proti sobě kandiduje několik levicových politiků a každý oslovuje jinou část voličstva.
Ilustrační foto: Harald Krichel, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.