Politolog Petr Drulák píše, že německá obvinění Ruska z „hybridního útoku“ na lipské letiště vyvolávají otázky nejen po důkazech, ale i po tom, komu incident ve skutečnosti politicky prospívá.
Počátkem srpna našli na nákladním letišti v Lipsku poblíž ukrajinského letadla dron s výbušninou. Dnes přichází německá vláda se závěrem, že se jednalo o ruský hybridní útok. Zavírá ruský konzulát v Bonnu i ruské kulturní centrum v Berlíně a s partnery v EU a NATO se chce poradit o adekvátní odpovědi. Český ministr zahraničí si kvůli Lipsku předvolal ruskou velvyslankyni, což může svědčit o tom, že německá diplomacie před bruselskými jednáními mobilizuje spojence. Za poslední čtyři roky, co vede Západ s Ruskem zástupnou válku na Ukrajině, se Berlín k ničemu tak radikálnímu neodhodlal. Berlínská verze incidentu je však vysoce nepravděpodobná, spíše než v Moskvě je třeba hledat strůjce incidentu v Kyjevě či v samotném Berlíně.
Už to, k čemu mělo 4. srpna na lipském letišti dojít, působí téměř neuvěřitelně. Řidič letištního autobusu jede po ploše a ejhle zahlédne tam nějaký předmět. Zavolá ostrahu a ta zjistí, že se jedná o dron, který nese vojenskou výbušninu s poškozenou roznětkou. Prý na ploše ležel několik hodin. Není na tom něco divného? Lipské nákladní letiště je důležitým logistickým uzlem, z něhož mimo jiné startují letadla na Ukrajinu s nákladem civilním i vojenským. Nejspíše tam budou kamery, radary a další bezpečnostní zařízení. Jak je možné, že na plochu jen tak přilétne výbušnina a několik hodin se tam válí, než si jí náhodný kolemjedoucí všimne? Pokud dnes z Berlína žádají evropskou reakci, měli by evropským partnerům především vysvětlit, jak k něčemu podobnému na jejich letišti vůbec mohlo dojít. A samozřejmě by měli rozkrýt, co všechno zjistili o ruském zapojení.
Dokud tyto informace nemáme, a soudě podle informací o minulých „hybridních“ útocích, ani mít nebudeme, zamysleme se nad ruskou stopou a alternativami. U Ruska nesedí motivy ani provedení. Z hlediska provedení by se jednalo o zpackanou operaci: k žádné škodě nedošlo a výsledek umožňuje ukázat na Rusko. Naopak dobře provedená operace maximalizuje škodu a minimalizuje podezření na skutečného půdovce. Zpackání vyloučit nelze, ale dalo by se očekávat, že v důležité zemi NATO by Moskva k útoku na letiště, který má potenciál spustit přímý konflikt, přistupovala s určitou pečlivostí. Proč by to však měla vůbec dělat? Potřebuje si tímto způsobem znepřátelit Němce, kteří se dnes přiklánějí k AfD? Pokud by Rusku skutečně tak vadily dodávky z Lipska, nejspíše by je dokázalo zničit při dodání na Ukrajině. A pokud by chtělo eskalovat válku se Západem, přičemž vůbec není, proč by to mělo chtít, nejspíše by si vybralo spíše Pobaltí než Německo.
Incident hraje do karet především Ukrajině. Zelenského režim dnes stojí a padá s přísunem evropských peněz, a to především německých. Ale v Německu je už dost vlivných lidí, které přestává bavit úloha pokladníka ukrajinských korupčníků. Ruský útok by je přesvědčil, že je třeba pokračovat. To, že nic nevybuchlo, nemuselo být nedopatření, ale plán pro případ, že se celá operace odhalí; bez mrtvých a bez zničené infrastruktury by to pak Ukrajinci mohli v Berlíně lépe ustát. Pokud dnes samotní Němci tvrdí, že jim Ukrajinci zničili Nord Stream, těžko tvrdit, že by se neodvážili simulovat útok na německé letiště, který navíc ani žádné škody nepřinesl.
Ale incident se hodí i samotnému německému kancléři. Je tak neoblíbený, že se uvažuje i v jeho CDU o výměně. Rád by jistě sjednotil národ ruskou hrozbou. Ale hlavní opoziční strana, která je dnes podle průzkumů nejsilnější stranou země, prosazuje vůči Rusku smířlivou politiku. Navíc lidé jako Merz považují AfD za hrozbu pro německou demokracii. Za válečného stavu, který ani nemusí znamenat skutečnou válku, by se vládnoucí režim uměl s AfD jinak vypořádat. Pokud by zneškodněná výbušnina položená vedle ukrajinského letadla, měla zachránit „německou demokracii“, jistě by se v očích exponentů berlínského režimu jednalo o záchranu za dobrou cenu. Také by to vysvětlovalo podivné selhání bezpečnostního zajištění letiště.
To, že se dnes do centra politické pozornosti dostává právě Lipsko může být pro Merze buď bonus navíc, nebo součást načasování komunikační strategie. Lipsko leží v Sasku, které je jednou z bašt AfD, v sousedství Saska-Anhaltska, kde se strana připravuje na volební vítězství v zemských volbách. O víkendu uvidíme, zda jí „ruský hybridní útok“ o nějaké hlasy nepřipraví. A v dalších týdnech uvidíme, co všechno v Bruselu z lipského incidentu udělají.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!