Evropská unie připravuje opatření na ochranu vlastního průmyslu vůči Číně a její stále technologicky vyspělejší výrobě.
Analytik Asia Times Jeff Pao se v aktuálním textu zabývá rostoucím napětím mezi Evropskou unií a Čínou v oblasti obchodu a průmyslu. Autor vychází z projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která varovala před takzvaným „China Shock 2.0“, tedy novou vlnou čínské konkurence, jež podle Bruselu ohrožuje evropskou průmyslovou základnu.
Čínský šok 1
Původní „čínský šok“ byl spojen se vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. Tehdy evropské trhy zaplavily levné výrobky, jako textil, hračky nebo jednoduchá elektronika, což poškodilo část evropského průmyslu. Evropské firmy se tehdy dokázaly přesunout do segmentů s vyšší přidanou hodnotou. Dnes je však situace jiná.
Čína úspěšně vstoupila i do vyspělých odvětví, jako jsou elektromobily, chemický průmysl, strojírenství nebo energetické technologie, takže evropským výrobcům zbývá stále méně prostoru, kam se posunout.
Neudržitelný obchodní deficit
Dalším problémem je podle Bruselu rychle rostoucí obchodní deficit EU vůči Číně. Von der Leyenová upozornila, že dosahuje přibližně jedné miliardy eur denně, a označila situaci za neudržitelnou.
Evropská unie proto připravuje opatření na ochranu vlastního průmyslu, včetně nových pravidel pro veřejné zakázky, která by zvýhodňovala evropské výrobce. Současně chce posílit kontrolu nad dodávkami kritických surovin, protože u některých vzácných kovů je stále výrazně závislá na Číně.
Místo šoku příležitost?
Čínská reakce je podstatně smířlivější, alespoň v oficiální rovině. Peking odmítá rétoriku obchodní konfrontace a zdůrazňuje potřebu dialogu. Čínští představitelé tvrdí, že by se místo „China Shock 2.0“ mělo hovořit o „China Opportunity 2.0“, protože čínská výroba podle nich přispívá ke stabilitě globálních dodavatelských řetězců, zlevňuje zelené technologie a podporuje hospodářský rozvoj v mnoha zemích.
Chybějící jednotný postoj EU vůči Číně
Pao dále upozorňuje, že EU se snaží překonat dosavadní čínskou strategii, která často využívala rozdílné zájmy jednotlivých členských států. Některé země, například Francie nebo Itálie, prosazují tvrdší ochranu evropského trhu, zatímco jiné státy s intenzivními obchodními vazbami na Čínu se obávají odvetných opatření.
Autor proto naznačuje, že hlavním testem nebude pouze schopnost Evropské unie formulovat jednotnou pozici vůči Pekingu, ale také její schopnost tuto jednotu dlouhodobě udržet.
Nová fáze vztahů?
Celkové vyznění článku je takové, že se obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Čínou přesouvají do nové fáze. Evropská strana stále více vnímá čínský průmyslový vzestup jako strategickou hrozbu, zatímco Čína argumentuje vzájemnou provázaností ekonomik a varuje před eskalací obchodních bariér.
Nadcházející jednání mezi Bruselem a Pekingem proto mohou významně ovlivnit podobu evropsko-čínských vztahů v příštích letech.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.